Musím konstatovat, že tento závěr logicky chápu. Nechce-li police něco zjistit, pochopitelně to nezjistí. A že policie v této souvislosti nechtěla nic zjistit, je z jejího postupu, dle mého soudu, patrné. Ve zmíněné zprávě je totiž popsáno i svědectví jedné ze dvou osob, kterým se ke koupení milosti Radka Kadlecová přiznala, a to psychiatra Konečného. Z jeho výroku vyplynulo, že na základě „rozhovorů dvou osob, které nezávisle hovořily o dvoumilionovém úplatku prezidentské kanceláři“, je schopen, bude-li zbaven mlčenlivosti plynoucí z lékařského tajemství, sdělit policii jména osob, které k uvedené věci relevantní informace  evidentně mají. Od té doby se už policie panu Konečnému neozvala, zbaven mlčenlivosti nebyl a vyslýchán  k uvedené věci  také ne.

Takže je jen logické, že policie nic nezjistila, když zřejmě ve skutečnosti nic nehledala a dokonce, pokud něco náhodou zjistila, tak informace o tom, kde by šlo dále v hledání pokračovat a koho vyslechnout, dala k ledu. Nabízí se tedy závěr, že policie „usilovně hledala“  jen způsob, jak celou kauzu dát co nejrychleji k ledu.

Takže nezbývá než doufat, že nějaký státní zástupce či pracovníci generální inspekce také, stejně jako já, čtou noviny, zmíněné zprávy si všimli a splní svou zákonnou povinnost a uvedenou kauzu znovu otevřou. Nedělám žádné ukvapené závěry – možná by se ukázalo, že je celá kauza smyšlená. Ale pokud se věc řádně nevyšetří, podezření trvá.

JUDr. Luboš Dvořák, předseda Kontrolního výboru Zastupitelstva Jihočeského kraje