Tak už to ví celý svět. Evropský globalizačni fond [EGF], který zřídila před několika lety Evropská komise [EK] na návrh komisaře Špidly, nefunguje. A netvrdím to já, ale jedny z nejserióznějších novin na světě Financial Times. Musím s politováním konstatovat, že jsem to společně s kolegy z ODS říkal v Evropském parlamentu už tenkrát. Nyní se naše předpověď potvrdila. Fond pomáhá velmi málo, velmi pozdě a až na jednu výjimku dosud pouze v bohatých statech EU. Proč takový fond EU má, je záhadou. Voliči by se měli zeptat Vladimíra Špidly, který nyní kandiduje v senátních volbách.

Na počátku byla velká slova o tom, že EU musí pomoci dělníkům, kteří jsou v důsledku "globalizace" připraveni o práci. Všechny naše argumenty o tom, že těmto lidem už nyní reálně pomáhají národní systémy podpor v nezaměstnanosti a že se tedy jedná o zdvojování pomoci, byly odmítnuty. 

Vladimír Špidla, a s ním celá minulá EK, chtěli ukázat, že to "myslí s Evropany dobře". Do nově zřízeného fondu bylo vyčleněno 500 milionů euro. Nejednalo se o nové peníze, ale o způsob, jak dovyčerpat evropský rozpočet. Ten, jak známo, není schopen každoročně utratit cca 5-10% svého výdajového objemu. Peníze, které se nevyčerpaly, se prostřednictvím tohoto fondu měly rychle dostat k lidem, propuštěným z firem, zasažených "tlaky globalizace".

Při vzniku tohoto fondu jsem předpověděl, že problémy nastanou v určení toho, kdo je postižen "tlaky globalizace". Tato předpověď se ukázala být pravdivá, protože se neustále mění pravidla hry tak, aby se vyhovělo reálným problémům. Dosud ale vždy byla pomoc poskytována lidem propuštěným ve velkém počtu z velkých firem. Od počátku tedy bylo jasné, že se jedná o penězovod směrem k odborově organizovaným voličům západoevropské levice.

Zaměstnance menších firem, kterých je v EU naprostá většina a zaměstnávají v EU většinu lidí a produkují většinu HDP tento program naprosto pomíjí. Tito lidé si musí pomoci sami, protože jich je v případě propouštění málo na to, aby se kvalifikovali do tohoto programu. Jak toto obstojí z hlediska rovnosti občanů před zákonem je mi záhadou. Podle mne je to absolutně nespravedlivé.

Předpovídal jsem rovněž, že se jedná o zřízení nového europenězovodu směrem do bohatých států EU. I toto se během několika let fungování EGF potvrdilo. Dosud byly z tohoto fondu vyplaceny peníze pouze JEDNOMU novému členskému státu a to Litvě ve výši 2,9 milionu euro. Jinak všechny peníze plynuly do bohatých států EU. Nejvíce peněz získaly státy v tomto pořadí: 1. Španělsko - 24,9 milionu euro, 2. Německo - 22 milionů euro, 3. Irsko - 17,4 milionu euro, 4. Itálie - 16 milionů euro, 5. Švédsko - 9,8 milionu euro, 6. Belgie - 9,2 milionu euro, 7. Rakousko - 5,7 milionu euro, 8. Francie - 2,9 milionu euro atd.

Je tedy zřejmé, že se jedná o pomoc pro relativně hodně vydělávající dělníky ze západní Evropy, kteří dostávají od svých vlád i relativně vysoké příspěvky v nezaměstnanosti. Na dělníky z Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Bulharska, Estonska atd. dosud nezbylo nic. Že by firmy a dělníci z nových členských států nebyli "pod tlakem globalizace" se mi nechce věřit. Ostatně osud českého sklářského nebo cukrovarnického nebo textilního průmyslu je dobře známý. Jak těmto lidem pomohl Špidlův eurofond? Vůbec nijak.

Na závěr ještě několik údajů, které ukazují, jak slavný Špidlův fond "funguje". Za dobu fungování mohl dosud rozdělit 2 miliardy euro. Reálně ale bylo dosud rozděleno pouze 140 milionů euro. To znamená, že reálně se vyplatilo pouze cca 7% disponibilních peněz. Průměrný čas pro přidělení pomoci z EGF je 294 dní, což je téměř rok od podání žádosti. Z těchto údajů je zřejmé, že celá myšlenka Evropského globalizačního fondu je nesmyslná. Nejlepší by bylo tento fond úplně zrušit a peníze, které v něm jsou, rozdělit alikvotně členským státům. Ty by byly schopny peníze určitě využít lépe a rychleji.

Související:

Fajmon (ODS): Nepodpořili jsme v EP další regulaci potravinového trhu