Novoroční projev prezidenta Václava Klause příliš nepřekvapil. Měl zejména uklidnit napětí ve společnosti, ale nemohl odvést pozornost od současného stavu krize. Obdobně jako dříve podpořil základní prvky politiky pravice, ale zároveň se postavil do pozice, jako by za konkrétní výsledky této politiky sám nenesl žádnou odpovědnost. Připustil, že prorůstové impulsy nepřišly příliš ani z domácího prostředí, ale hlavním problémem jsou podle něj vnější vlivy – dluhová krize a tendence k recesi v zemích EU. Důvody rozčarování lidí zjednodušeně vidí v nenaplněných očekáváních od vstupu ČR do EU, žel, opomněl to, kde skutečně jsou – v nenasytnosti domácích vládnoucích elit a všudypřítomné korupci. Podpořil nutnost pravicových reforem zdravotnictví, důchodového systému, sociální oblasti i školství. Snahy politické i občanské opozice diskutovat o alternativách těchto reforem odmítl jako diktát nátlakových skupin, které usilují o přerozdělení bohatství v jejich prospěch. V projevu se prezident vyhnul nejpodstatnějšímu důvodu rozčarování lidí a narůstajícího pnutí ve společnosti: Lidé už dál nechtějí snižováním svých reálných příjmů doplácet na zkorumpované politiky a úředníky a s tím spojené zvýhodňování ekonomických lobby.

Všem je zřejmé, že k přerozdělování bohatství totiž stále dochází – ovšem pouze ve prospěch úzké skupiny nejbohatších a na úkor většiny lidí práce. Pouze nejbohatším skupinám vyhovuje současná daňová reforma, která zvyšováním nepřímých daní přenáší zátěž na všechny skupiny ve společnosti, včetně těch nejchudších, místo aby solidárně posílila zdanění lidí s nejvyššími příjmy, jak by se zejména v době krize patřilo. Pouze těm nebohatším vyhovuje zavádění standardu a nadstandardu ve zdravotnictví, protože si prostě mají z čeho připlácet, nemluvě o zachování stropu u odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Rovněž důchodová reforma, na kterou zvýšením DPH doplácíme všichni, je především darem převážně zahraničnímu finančnímu kapitálu za prostředky všech daňových poplatníků. Spořit v soukromých důchodových fondech bude opět výhodné pouze pro lidi s nejvyššími příjmy a více než 80 procentům zaměstnanců se to vůbec nevyplatí. Také snahy o zavádění školného jen posílí majetkovou diferenciaci ve společnosti a talentovaným mladých lidem znesnadní přístup k vysokoškolskému vzdělání. Rovněž sociální reformy, které spočívají pouze ve škrtech, místo aby se více zaměřily na aktivní politiku podpory zaměstnanosti, nejsou žádným přínosem.

KSČM se nestaví apriori proti reformám. Odmítáme však takové změny, které nijak nepodpoří ekonomický růst a zaměstnanost, zásadně sníží koupěschopnost většiny občanů a přinesou na úkor většiny jen další privilegia těm nejbohatším. Vést diskusi o alternativě vládních reforem považujeme nejen za legitimní, ale především za potřebné s ohledem na situaci občanů i budoucnost naší země.

Václav Klaus se ve svém projevu obracel k poctivě pracujícím bezejmenným lidem, kteří nemají přístup do médií, a dával je za příklad všem ostatním. Jsem však toho názoru, že právě tito tzv. bezejmenní lidé by měli dostat slovo. Jejich názor je nyní potřeba vyslyšet, ale asi nejen pana prezidenta by dost překvapil.

Vojtěch FILIP, předseda ÚV KSČM a poslanec PČR