Stát se konečně rozhodl zrušit kojenecké ústavy. Obdobně odhodlaně by měl přistoupit i k nepřizpůsobivým občanům a zejména k jejich dětem. Je nutné podporovat vystěhovávání rodin z ghett a azylových domů do míst, kde uvidí kolem sebe jiné vzory jednání a pomáhat jim se začleňováním do společnosti. A to jak podmíněním výplat sociálních dávek prací pro obce, tak jasným vzkazem, že zákon platí pro každého. Stát musí zajistit, aby viníci trestných činů byli rychle potrestáni. To je úkol číslo jedna. Pokud totiž budou mít lidé pocit, že jim současné politické strany vedoucí stát nejsou schopny zajistit spravedlnost, budou utíkat k extrémistům.

Úkol číslo dvě je urychleně znovu zavést hygienické normy, které jasně stanoví počet osob, které mohou obývat konkrétní byt. To rychle a účinně omezí kumulaci problémových lidí na jednom místě. Beru si ho společně se svými kolegy za svůj.

Inspirovat se je třeba v Litvínově, kde radnice pod vedením starosty za Věci veřejné Milana Šťovíčka úspěšně řeší problém kolem nechvalně proslulého sídliště Janov i problematických míst v centru města. Litvínovské zastupitelstvo už v roce 2008 přišlo jako první v republice s vyhlášením taktiky takzvané nulové tolerance k porušování zákonů. A to pro všechny, kdo narušují veřejný pořádek a soužití. Vůči nepřizpůsobivým občanům je uplatňována důsledná a trvalá kontrola. Zapojily se do ní všechny složky samosprávy i státní instituce, tedy odbor sociálních věcí, městská policie, státní policie, úřad práce, hasiči, hygienická služba. Pokutuje se jakékoli rušení veřejného pořádku, pravidelně se kontroluje hygiena i docházka dětí do školy. To nejdůležitější ale stále je: městská i státní policie věnují problematickým částem města zvýšenou pozornost a důsledně kontrolují herny i restaurační zařízení.

Zkombinováním všech těchto opatření, poměrně rychle vzniklo prostředí, v němž je nedodržování veřejného pořádku a neplnění zákonů velmi komplikované a společností jednoznačněji odmítané.

Sedm možných opatření: