Mluvit o českých národních zájmech má smysl jen při přijetí jednoho důležitého předpokladu, jinak ne. Někteří z nás z něho vycházejí, jiní nikoli. Já tento předpoklad považuji za naprosto nezpochybnitelný (a téměř povinný) a cítím potřebu ho celý svůj život – i v současném světě politické korektnosti a apoteózy globálního (či evropského) vládnutí – obhajovat.

Tento předpoklad říká, že výchozí entitou života mého – ale i životů všech dalších lidí žijících na území České republiky – je právě ona Česká republika, a že je proto v přirozeném, samozřejmém zájmu nás všech, aby tato entita co nejlépe fungovala, aby v ní byla skutečná (nikoli pouze proklamovaná) svoboda a demokracie, aby země prosperovala nejen krátkodobě (abychom si ji udržovali i do budoucnosti) a aby byla suverénní, to znamená, aby mohla sama o sobě rozhodovat. To jsou zájmy obecné, ze kterých vyrůstají nejrůznější zájmy specifické.

Pokud by toto neplatilo, pak by celá naše minulost – přinejmenším od doby národního obrození, včetně celého 20. století – byla naprostým omylem. Pak by to byl souboj s minulostí.

Koncept národních zájmů nemá nic společného s patologií agresivního nacionalismu namířeného proti jiným národům. Tyto dvě věci ať nikdo neplete. Národní zájmy jsou projevem postojů občanů tvořících národní společenství, které existuje v každém skutečném státě, v našem případě v České republice. Slovo národní společenství není obsahově totožné s národem jako takovým, neboť do tohoto společenství patří i všechny další národnosti nebo menšiny, které stát společně sdílejí.

Realizovat naše národní zájmy je úkolem naším, vyžaduje to mnohé od nás samotných, ale předpokládá to i něco v podstatě nesamozřejmého od našeho okolí – respekt k České republice od sousedů a od celé Evropy. Tento respekt vyžaduje, aby byla Evropa seskupením rovnoprávných demokratických států, z nichž žádný není hegemonem, který by své zájmy prosazoval na úkor ostatních. Dnešní uspořádání Evropské unie sice na formální hegemonii toho či onoho státu není založeno, ale důsledkem absence demokracie v rozhodování Evropské unie je to, že je dnešní evropské uspořádání ve svém působení na Českou republiku v mnohém obdobné uspořádání hegemoniálnímu.

Vím, že hovořit o národních zájmech v éře politické korektnosti je nepovažováno za správné a že je obvykle nahrazováno pouhými frázemi, ale já jsem přesvědčen, že je to nezbytné.

Václav Klaus, Ekonom

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.