Ty významně poškozují práci nejen týmu na ministerstvu, ale celé expertní skupiny, kterou ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský zřídil. A co je nejhorší, zásadním způsobem poškozují celou vládní reformu nakládání s veřejnými prostředky.

Je totiž nutné zdůraznit, že zákon o veřejných zakázkách je jednou ze součástí celého komplexu zákonů upravujících nakládání s veřejnými prostředky. V rámci tohoto systému se doplňují například zákon o střetu zájmu, zákon o praní špinavých peněz, zákon o obchodních společnostech a další. A tyto zákon musí vytvořit ochrannou hráz nejen kolem peněz ve veřejných zakázkách, ale zejména dotacích a evropských fondech. Proto nelze udělat ze zákona o veřejných zakázkách zlaté tele boje proti korupci, které vzápětí zmrzačíme populistickými paragrafy.

Legislativní systém vyžaduje pečlivou a zodpovědnou práci. Zákony nelze dělat podle receptu na dort pejska a kočičky!

Nadační fond proti korupci (NFPK) zásoboval MMR, poslance, senátory i média mnoha verzemi svých návrhů. Jejich rozdílnost lze doložit i rozdílností návrhů jednotlivých výborů Senátu, přičemž všechny výbory chtěly podpořit návrh NFPK. Návrhy NFPK však znamenaly pouze větší či ještě větší byrokratickou zátěž pro zadavatele i dodavatele. Ta by nepřinesla buď vůbec žádnou, nebo minimální přidanou hodnotu. Šly totiž velmi snadno obejít, čímž se celý proklamovaný protikorupční efekt ztrácel. Žádné v minulosti odhalené korupčních kauze by návrh NFPK nezabránil. Navíc byly návrhy NFPK legislativně velmi nekvalitní, takže v případě přijetí senátního pozměňovacího návrhu by po 1. dubnu 2012 nebylo možné zadat bezchybně veřejnou zakázku v režimu zákona, což by znamenalo nejen problém pro veřejnou správu, ale také značný problém pro čerpání evropských peněz.

Zajímavou tečkou k celé diskusi je vyjádření Davida Albrechta z NFPK na jednání Platformy pro transparentní veřejné zakázky. Informace o stanovisku NFPK: Konečné znění senátního návrhu nelze podpořit. Některé body návrhu jsou možná až protiústavní. NFPK se zapojí do diskuse o řešení otázky transparentnosti vlastnictví.

Přehled největší mediálních omylů a pravda o nich

„Ministerstva obrany i vnitra ale mohou losovat dál...“

MO ČR a MV ČR v rámci soutěžení veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti nebudou moci losovat, jak autor článku na Aktualne.cz mylně uvádí, byla jim pouze ponechána možnost snižovat počet uchazečů na základě kvalifikace. Směrnice 2009/81/ES, která upravuje veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti a byla do zákona transponována, totiž ani nedovoluje soutěžit tento typ veřejných zakázek v otevřeném řízení. Tato evropská směrnice trvá na výběru dodavatelů, kteří jsou schopni opravdu realizovat zakázku, před tím, než je zadavatel vyzve k podání nabídky. Losování zájemců s transparentní novelou naprosto zmizí.

„Silová ministerstva i sektorové podniky ale mohou i v příštích letech opakovat postup Českých drah, které před rokem oslovily jediného dodavatele železničních souprav Railjet a bez soutěže mu svěřily zakázku za šest miliard“

Zákon o veřejných zakázkách i nadále upravuje výjimky, u kterých zadavatel nemusí postupovat podle Zákona o veřejných zakázkách při výběru dodavatele. Možnost nákupu za cenu podstatně nižší než je cena obvyklá na trhu a přitom je nabídka nabízena po velmi krátkou dobu, je obecným pravidlem platným pro všechny zadavatele (§ 23 odst. 5 písm. e), nejen pro silová ministerstva a sektorové zadavatele. Okolnosti nákupu a jeho výhodnost je však potřeba posuzovat nejen podle Zákona o veřejných zakázkách, ale zejména podle Zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, který stanoví povinnost nakládat hospodárně, účelně a efektivně se svěřeným majetkem. Na Zákon o veřejných zakázkách je nutné pohlížet jako na pravidla soutěže a proces výběru, nikoli na normu, která říká, co je efektivní nebo hospodárné.

„ČEZ, E.ON i Trangas mohou nadále bez soutěže svěřovat distribuci svým dcerám...“

Jestliže má být cena elektrické energie a plynu regulována, pak mají být stanovena dostatečná pravidla k její regulaci. Pokud není dostatečný zákon o cenách a energetický zákon, pak je změňme. Jestli nemá ERÚ (Energetický regulační úřad) dostatečné pravomoce, pak o nich diskutujme. Nutit však společnosti, kterým ze směrnice vyplývají práva v rámci koncernu nesoutěžit, aby vyhlašovali soutěže na specializované práce, pro které si sami zřídili společnosti v rámci koncernu, se nezdá být účelné a v konečném efektu ani hospodárné.

„...jenom zákon o veřejných zakázkách může podmínit zisk veřejných peněz tím, že firma dobrovolně rozkryje svou strukturu...“

Cílem Zákona o veřejných zakázkách je vybrat nejvýhodnější nabídku. Cílem jiných zákonů je zajistit hospodárnost a účelnost nebo zamezit střetu zajmu či praní špinavých peněz. Všechny tyto zákona již ČR přijala a tyto zákony platí. Otázkou spíš je jejich vymahatelnost. MMR dlouhodobě zastává názor, že problematika transparentnosti vlastnictví je důležitý problém, který se ale netýká pouze veřejných zakázek. Autorka výše uvedeného prohlášení, paní Marvanová velmi dobře ví, že MMR dlouhodbě vysvětluje, že takovéto opatření se musí týkat le jakéhokoli smluvního vztahu mezi veřejným orgánem a dodavatelem (pronájmy, čerpání dotací, veřejné zakázky). Proto MMR podporuje obecné právní řešení právě ve vztahu k dotacím, nájmům apod. Z hlediska veřejných zakázek je informace, kdo jsou vlastníci dodavatele, zástupný problém. Z hlediska veřejných zakázek je podstatné, zda dodavatel dodal plnění odpovídající zadávací dokumentaci. Pokud je zadání účelné a hospodárné a dodané plnění odpovídá zadání, pak v rámci financování veřejné zakázky není prostor pro korupci. MMR proto dlouhodobě vyzývá k tomu, aby se administrativa soustředila na efektivitu kontrolních mechanismu a na kontrolu účelnosti a hospodárnosti, která musí předcházet veřejným zakázkám a tvorbě zadání.