„Přestože konference nebyla negociační, ekonomické přínosy pro business nejsou zanedbatelné,“ říká ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.
Ekonomicky nejvýznamnějším výsledkem konference jsou přínosy Dohody o veřejných zakázkách, které lze vyčíslit na 80-100 miliard amerických dolarů ročně. Přístup na své trhy zlepšilo všech 42 členů dohody. Významné bylo například otevření trhu Japonska, kde se evropské firmy budou moci účastnit projektů obnovy v hodnotě miliard euro. V USA se otevírá prostor pro dodávky na úrovni jednotlivých států, v Korejské republice možnost dodávek stavebních prací. Delegáti se shodli na tom, že dohoda v této složité oblasti je významným signálem pro posílení důvěryhodnosti Světové obchodní organizace a stimulem pro přístup dalších členů. Mezi země, které se o přístup k dohodě zajímají, patří například Čína nebo Indie, o přístup projevilo zájem i Rusko.
Díky rozšíření Světové obchodní organizace o čtyři nováčky se bude jejími pravidly řídit už 97% světového obchodu. Jen vstup Ruska představuje přínosy pro ostatní členy ve výši kolem 3,8 miliard euro. Samostatnou přidanou hodnotou je otevření trhů Běloruska a Kazachstánu, které s Ruskem tvoří celní unii. Rusko začne své závazky plnit v polovině příštího roku.
Přístup Černé Hory předznamenává vstup dalších balkánských zemí do organizace. České podnikatele zajímá především urychlení vstupu Srbska a Bosny a Hercegoviny. Přístup Samoy a Vanuatu nebude mít zřejmě na náš zahraniční obchod významný dopad, je ale dalším krokem k plnější integraci nejméně rozvinutých zemí do mnohostranného obchodního systému.
Ministerská konference také přijala balíček rozhodnutí ve prospěch nejméně rozvinutých zemí. Za nejvýznamnější lze považovat otevření trhu rozvinutých zemí v oblasti služeb. Konference ovšem nedospěla k obdobnému závěru v oblasti zboží, což Česká republika podporovala. Kromě přístupu na trh byla přijata rozhodnutí umožňující nejméně rozvinutým zemím přechodné výjimky v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví.
V souvislosti s pokračující ekonomickou krizí dominovala na všech fórech obava z nové vlny protekcionismu. Podle analýz Světové obchodní organizace by odstranění všech opatření bránících obchodu ušetřilo až 800 miliard USD. Summit ale ukázal, že ne všichni členové Světové obchodní organizace chápou protekcionismus stejně. České republice a dalším 43 zemím se však podařilo najít shodu a společně se zavázaly jednak k nezavádění nových překážek obchodu, a dále k přijetí kroků směřujících k odstranění existujících opatření zavedených od počátku ekonomické krize v roce 2008.
Konference nepřijala žádné konkrétnější závěry pro další jednání o mnohostranné liberalizaci obchodu, tedy o Rozvojové agendě z Dohá. Členové sice potvrdili svou vůli pokračovat na základě přijatého mandátu i vyjednávacích zásad, nepřijali však žádný konkrétní program jednání pro nejbližší období. Česká republika bude podporovat urychlené obnovení jednání a přijetí i dílčích výsledků tam, kde bude jejich dosažení možné, což by mělo být například v oblasti usnadňování obchodu nebo odstraňování netarifních překážek v obchodu. Čekání na dosažení shody ve všech vyjednávacích oblastech totiž může být velmi dlouhé a zdržovat Světovou obchodní organizaci od přijetí dalších důležitých rozhodnutí.
Tato rozhodnutí by měla být zaměřena v co nejbližší budoucnosti na změnu nebo doplnění pravidel tak, aby se Světová obchodní organizace zabývala aktuálními výzvami globální ekonomiky. K takovým novým tématům by mohla podle České republiky patřit například problematika obchodu a energií, vztahu ke klimatickým změnám nebo k investicím. Další cestou pro dosažení hlubší liberalizace může být i snaha o sjednání vícestranných dohod mezi členy Světové obchodní organizace, které by vedly k dílčí sektorové liberalizaci.
„Stále nenaplněnou ambicí Světové obchodní organizace zůstává mnohostranná liberalizace zahrnující jak průmysl, tak služby,“ posteskl si vedoucí české delegace náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa. Liberalizační kroky by podle Martina Tlapy byly více než žádoucí i s ohledem na to že Světová obchodní organizace svoji prognózu růstu globálního obchodu pro letošní rok snížila z původních 6,5 na 5,8 procenta a varovala, že konečný údaj může být ještě nižší.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.