Děkuji pěkně.

Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, já zde nechci dlouze hovořit o této materii, která byla velmi podrobně diskutována. Pouze opakuji, že zde projednáváme velmi významnou změnu trestního práva, kdy do budoucna by i právnické osoby mohly být trestně odpovědné. Snažili jsme se vysvětlit důvody, proč vláda s tímto návrhem přichází.

Minimálně jeden důvod je zde klíčový, a to je to, že Evropské společenství a Mezinárodní společenství, jehož jsme součástí, dnes vnímá trestní odpovědnost právnických osob jako důležitý prvek boje proti organizovanému zločinu a proti korupci. Minimálně toto je důvod, proč předpokládám, že většina zákonodárců by měla tento návrh podpořit.

Dovolte mi, abych se za předkladatele stručně vyjádřil k některým pozměňovacím návrhům, které byly načtené ve druhém čtení. (Hovory v lavicích neustávají.) Prosím o chvilku pozornosti, protože to považuji za velice důležité.

Já považuji za důležité se vyjádřit zvláště k návrhu ústavně právního výboru, který rozšiřuje okruh skutkových podstat trestných činů, na které se může vztahovat trestní odpovědnost právnických osob. Předkladatel v zásadě s tímto návrhem nemá problém. Je třeba korektně zde konstatovat, že byla vedena odborná jednání s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže, který namítá, že zde dochází k určitému střetu působností tohoto správního úřadu, a pokud ten návrh bude přijat, následně justice.

My se snažíme najít jakýsi kompromis tak, aby návrh zákona, který dnes projednáváme, byl efektivní, mohl postihovat určitá jednání, která se dotýkají přidělování veřejných zakázek, na druhou stranu chceme takové řešení, které nebude poškozovat Úřad na ochranu hospodářské soutěže při výkonu jeho činnosti. Jinými slovy - mezi druhým a třetím čtením se vedla odborná debata o tom, nakolik mají být čtyři skutkové podstaty zahrnuty do trestní odpovědnosti právnických osob.

Jde o skutkovou podstatu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže - § 248, a dále pak skutkovou podstatu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě - § 256, dále pak jde o skutkovou podstatu pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži - § 257, a dále pak o skutkovou podstatu pletichy při veřejné dražbě - § 258.

Po odborných debatách, zdůrazňuji - vysloveně odborných debatách, se domníváme, že z těchto čtyř skutkových podstat mohou být tři skutkové podstaty zahrnuty do trestní odpovědnosti právnických osob, aniž by došlo k narušení působnosti Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Jde o skutkové podstaty uvedené pod § 256, 257 a 258.

U skutkové podstaty porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže - § 248 současného trestního zákoníku, tak zde po odborné debatě jsme došli k závěru, že tato skutková podstata by se v novém trestním zákoně o odpovědnosti právnických osob neměla vyskytovat, a to z toho důvodu, že při zkoumání protiprávní odpovědnosti právnických osob u této skutkové podstaty probíhá velmi složité správní řízení, kde účastníkem řízení je též Evropská komise. Evropská komise se k tomuto řízení obligatorně vyjadřuje a její stanovisko by v zásadě Úřad na ochranu hospodářské soutěže měl respektovat.

Tento postup nebude možno dodržet, pokud se tato skutková podstata přenese do zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Těžko bude možné v rámci soudního řízení zajistit, aby se Evropská komise vyjadřovala a tím řízení celé ovlivňovala. Domníváme se tedy, že u tohoto jednání je vhodné, aby nepřešlo do soudní jurisdikce u právnických osob, ale aby byla zachována výlučná působnost Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. (Hlasitost hovorů v sále se stupňuje.)

Předkladatel tedy bude navrhovat vypuštění této jedné skutkové podstaty z návrhů ústavně právního výboru a důvodem není snaha rozmělnit účinnost zákona, důvodem není snaha oslabit boj proti korupci. Důvodem je, aby toto specifické řízení dále mohl vykonávat ÚOHS - Úřad na ochranu hospodářské soutěže, a aby dále Evropská komise měla zde postavení, které jí na základě komunitárního práva náleží. Tolik tedy stanovisko předkladatele k jedné důležité věci.

A ještě mi dovolte velmi stručně stanovisko představitele k návrhu pana poslance Šeicha, který navrhuje vypuštění dvou trestů z návrhu, a to za prvé trestu zrušení právnické osoby, a za druhé trestu zveřejnění rozsudku. Navrhovatel nepodporuje tyto dva pozměňovací návrhy, a to z toho důvodu, že v případě trestu zrušení právnické osoby tři rámcová rozhodnutí Evropské unie nám výslovně doporučují, aby takovýto trest, chceme-li efektivní zákon, byl zaveden do národní právní úpravy. To znamená, je zde jednoznačné stanovisko komunitárního práva.

V případě zveřejnění rozsudku komunitární právo nedoporučuje žádné jaksi stanovisko, nicméně my se jako předkladatelé domníváme, že zveřejňování rozsudků je velmi důležitou informací pro podnikatele, který vstupuje do obchodních vztahů s jinou právnickou osobou. On by měl mít možnost získat informaci o tom, že jeho obchodní partner byl například odsouzen za určitý trestný čin, to znamená my to vnímáme jako ochranu třetích osob, proto těžko můžeme souhlasit s tím, aby povinnost zveřejnit rozsudek byla vypuštěna.

Dámy a pánové, tolik stručné odůvodnění předkladatele ke klíčovým pozměňovacím návrhům, které zde byly načteny. Já vás prosím, abychom tento návrh projednali a abyste tento návrh podpořili, protože, jak jsem již naznačil, minimálně z důvodu našich mezinárodních závazků je nutné, aby trestní odpovědnost právnických osob byla včleněna do českého právního řádu.

Děkuji vám za pozornost.

Více:
Poslanci řekli ano zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob

##PROFIL 232##

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE