Podle statistiky je totiž v této věkové kategorii zaměstnáno jen šedesát procent práceschopných obyvatel. Přitom věk odchodu do důchodu se prodlužuje a lidí po padesátce bude přibývat.

„Nepodaří-li se zvýšit počet zaměstnaných lidí v tomto věku, hrozí nám velký ekonomický problém,“ upozornila místopředsedkyně Věcí veřejných Dagmar Navrátilová. „Podle demografů budou během několika desítek let padesátníci nejsilnější skupinou občanů a velká část z nich nebude mít kde pracovat. Česku tak hrozí, že výrazně vzroste počet lidí závislých na dávkách. Navíc nebudou aktivně přispívat na sociální a zdravotní pojištění.“

Podle expertů na personalistiku je výrazným faktorem tohoto jevu skutečnost, že se do čela firem dostala v devadesátých letech generace mladých manažerů, kteří nebyli zvyklí pracovat se staršími zaměstnanci. Předpokládají, že starší pracovníci jsou nepřizpůsobiví, pomalí, neschopní pružných řešení. „S takovým předsudkem prostě nemohu souhlasit. Naopak. Tito lidé mají životní nadhled a zkušenost, která je mnohdy podstatně důležitější než rychlost,“ kontrovala poslankyně. „Jsou často i velmi loajální, což by pro zaměstnavatele neměla být zanedbatelná záležitost. Současně žijí svým způsobem „zaběhnutým životem“, tudíž jsou schopni i ochotni věnovat práci více času. Ženy už nepečují o malé děti, tudíž nemají zdaleka takovou absenci jako matky malých dětí.“

Problém zaměstnávání starších lidí má ale i ekonomické pozadí. Starší, zkušenější a vzdělanější pracovníci jsou dražší než mladí.  „Ano to může být někdy pravda,“ připustila Dagmar Navrátilová. „Ne však vždy, i když se to zdá být logické. Nemůže to však být argument proti zaměstnávání těch „zralých“. Nechci ale v žádném případě brojit proti zaměstnávání mladých - zaměstnavatel by měl vždy hledat kompromis a především si řádně promyslet, co od kterého zaměstnance očekává. Někdy rychlost a pružnost, jindy rozvážnost a zkušenost. Řešením by mohla být např. sdílená pracovní místa. Tak by mohli získat práci oba dva, mladý i zkušený, vzájemně by se mohli obohacovat, předávat zkušenosti či nové poznatky. V době, kdy je nezaměstnanost v naší republice poměrně vysoká, vidím řešení ve větší flexibilitě zaměstnavatelů. Je nutné, aby se zbavili předsudků a začali využívat různé možnosti, jak lidi zaměstnat např. formou částečných úvazků, práce z domova. Musíme si uvědomit, co nás přijde dráž. Zda více podporovat výše uvedené formy práce, či vyplácet dávky v nezaměstnanosti.“