"Naše země mají zájem na stabilní a silné eurozóně. Česko jako malá, otevřená, proexportně orientovaná ekonomika je na vzájemném obchodu se státy eurozóny bytostně závislá," řekl na tiskové konferenci český premiér Nečas.

"Nevytvořili jsme krizi eurozóny a nejsme schopni ji sami vyřešit. Nechceme ale klást jakékoli překážky tomu, aby se eurozóna z problému dostala," doplnil maďarský premiér Orbán.

Proto se Česko a Maďarsko chtějí intenzivně účastnit jednání o nové mezivládní smlouvě, která by v budoucnu měla posílit koordinaci hospodářských politik a zlepšit fiskální disciplínu unijních zemí. Nečas a Orbán se zároveň shodli, že primárně by se nová pravidla měla vztahovat na členské země eurozóny a na nečlenské státy eurozóny, by se měla vztahovat až v okamžiku jejich vstupu do skupiny zemí se společnou evropskou měnou.

"O konkrétní podobě smlouvy se bude teprve jednat. To, co bychom například už teď ale mohli označit za překážku z pohledu našich zemí, jsou daňové harmonizace. Ty jsou pro nás těžko akceptovatelné," řekl Nečas. "Chceme jednat v klidu a rozhodně nechceme, aby nás někdo nutil ke spěchu," doplnil Orbán.

Za prospěšné by přitom oba považovali užší spolupráci zemí Visegrádské čtyřky, stejně jako tomu bylo při jednání o přiznání kandidátského statusu Srbsku. Limity spolupráce ale leží například v tom, že Slovensko již patří ke státům, kde se platí společnou evropskou měnou.

Oba premiéři na společném jednání podpořili také intenzivnější hospodářskou spolupráci, která je zhruba o pětinu nižší, než byla v roce 2008, tedy v době před hospodářskou krizí. Za prospěšnou označili dosavadní spolupráci v energetice, a to jak v úrovni nových zdrojů, tak přepravních kapacit.

Česko a Maďarsko chtějí dál spolupracovat i v oblasti zbrojního průmyslu a výcviku pilotů na cvičných letounech L-39 Albatros a L-159 Alca.

V odpoledních hodinách předseda vlády Petr Nečas jednal s předsedou Parlamentu Maďarské republiky László Kövérem a setkal se s prezidentem Maďarské republiky Pálem Schmittem.