Veřejný ochránce práv sezval do Brna zástupce věznic, ministerstva spravedlnosti, soudce, státní zástupce, politiky, zástupce magistrátů, vysokých škol, nevládních organizací a další, aby společně diskutovali o situaci ve vězeňství. Ochránce se podmínkami ve věznicích a situací českého vězeňství zabývá od roku 2000 a dlouhodobě upozorňuje na přetrvávající problémy související zejména s přeplněností věznic a nedostatečným materiálním a personálním zajištění.
Potvrdil to hned jeden z prvních řečníků, generální ředitel Vězeňské služby ČR, brig. gen. PhDr. Jiří Tregler. Vězeňství je podle něj ve složité situaci protože se po dlouhá léta nachází na okraji zájmu společnosti i politiků. Veřejností jsou snahy o zlepšení podmínek ve věznicích obvykle vnímány jako „vylepšování podmínek zločinců“ a prosazení změn je o to náročnější. Příčinu současného stavu vidí ve způsobu, jakým je dlouhodobě nastavena trestní politika v České republice, v kombinaci s ekonomickou krizí. „Trestní politika směřuje ke zpřísňování trestů. Alternativní tresty, které se dosud zkoušely, se míjí účinkem a okruh pachatelů, kterým lze alternativní tresty uložit, je nízký. Recidiva se zvýšila až na 80 % a chybí účinná prevence,“ vypočítává generální ředitel Vězeňské služby ČR. Česká republika zaujímá v Evropě nejhorší místo v počtu vězňů na počet obyvatel. Zatímco evropský standard je 150-170 vězňů na sto tisíc obyvatel a třeba některé severské země mají jen 50 vězňů na 100 000 obyvatel, v České republice jde o 230 vězňů na sto tisíc obyvatel. Přeplněnost věznic v kombinaci s nedostatkem odborného personálu znemožňuje práci s vězni a zvyšuje rizika pro celou společnost. Vězeňská služba ČR proto podle svého generálního ředitele vítá nejen možnost širší diskuze, ale i chystané legislativní změny, které by situaci ve vězeňství měly do určité míry zlepšit. I ostatní účastníci se však shodli na tom, že pokud jsou opatření ke zlepšení stavu vězeňství spojena s většími finančními výdaji, je i hledání kompromisů mnohdy složité.
Z pohledu veřejného ochránce práv přináší současný stav vězeňství zvýšené riziko špatného zacházení, nerespektování lidské důstojnosti, nevyhovující hygienické podmínky a nedostupnost zdravotní péče. Důsledkem nedostatečného počtu zaměstnanců, především odborných pracovníků, je chybějící práce s odsouzenými, což následně zvyšuje riziko následné recidivy a tedy ohrožení společnosti. Přestože by na jednoho vychovatele mělo připadat 20 odsouzených, v praxi jich je až 60, takže se o práci s odsouzenými nedá mluvit. Úsporná opatření k minimalizaci nákladů na spotřebu energií vedla podle zjištění ochránce ke zhoršení hygienických podmínek. Sprchování je umožňováno jednou týdně, umývárny jsou jinak nepřístupné. Ochránce se např. setkal i s případem, kdy museli odsouzení zvládnout osobní hygienu během dvou, tří minut.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: .