Vážená vládo, vážené poslankyně a poslanci. Vážená paní předsedkyně, já bych vás požádal, zda byste mohla požádat mé kolegy, aby se uklidnili a neukazovali mi svá záda. To za prvé. Jsem rád, že jste došla ke změně názoru, že přece jenom tady přihlášky do věcné diskuse jsou, to by mě opravdu mrzelo, kdybyste moji přihlášku přehlédla.

Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím, pokračujte, pane kolego. (Poslanec Paroubek: Takže nic.) Můžete pokračovat.

Poslanec Jiří Paroubek: Mně se zdálo, že jsem docela rušen, takže jsem vás požádal a žádná odezva.

Předložený záměr je pěkný. Jedno inkasní místo, verbálně pak zjednodušení administrativy, méně byrokracie, méně výjimek, sjednocení základů daně a vyměřovacích základů pojištění. Materiál je jakousi esencí ekonomického uvažování vlády, které je mi vzdálené. Hezká pravicová rétorika, líbivé fráze. Pochvalné komentáře bankéřů a finančních analytiků budou jistě následovat. Proč by také ne? Trhy jistě rády podpoří nulové daně z dividend a nulovou sazbu daně z investičních a podílových fondů. Kromě bankéřů, finančníků a investičních fondů však již nikdo na návrzích příliš nevydělá. Všichni ostatní budou muset něco oželet nebo dokonce připlatit navíc. Podle některých propočtů odborů může roční nárůst nákladů způsobený reformami u poplatníka s hrubým měsíčním příjmem 10 000 korun činit až 7500 korun. Jedná se u něj o téměř celý jeden měsíční čistý příjem. Tento zaměstnanec odvede vyšší zdravotní pojištění o 200 korun, na změně zdanění benefitů 172 korun navíc a dalších 300 korun měsíčně mu vezmou změny DPH. Zaměstnanci s průměrným měsíčním platem 25 000 korun mohou přijít o polovinu jednoho čistého platu za rok.

Samotná vláda přiznává, že v důsledku zavedení zákonů spojených s jedním inkasním místem dojde k propadu daňových příjmů v řádech miliard korun. Jiné studie hovoří o číslech řádově horších, počítají s desítkami miliard, o které veřejné rozpočty přijdou v důsledku tzv. daňové reformy. Další výpadky příjmů může přinést přechod řady zaměstnanců na živnostenský list. Držitelé živnostenského oprávnění, tzv. osoby samostatně výdělečně činné, dlouhodobě platí výrazně nižší odvody než zaměstnanci.

Projednávané změny daňových zákonů k takovému chování motivují. Zvyšuje se tím riziko zneužívání živnostenského podnikání jako skrytého zaměstnaneckého poměru. To však český právní řád zakazuje a poměrně tvrdě trestá. Tedy alespoň na papíře. To mi jako příliš velké zjednodušení a zpřehlednění nepřipadá. Nevím, jaký smysl má daňová reforma, která uvrhne veřejné finance do ještě většího deficitu. V zásadě strukturálního typu deficitu. Myslím, že i firmy a osoby samostatně výdělečně činné na tom nakonec prodělají z důvodů nižších spotřebitelských výdajů v ekonomice.

Vláda dělá řadu protichůdných kroků. Zavedení jednotného inkasního místa pojala takovým způsobem, že pohřbívá své další priority. Způsob zavedení jednoho inkasního místa zvyšuje deficit veřejných financí, zvyšuje daně ekonomicky aktivním zaměstnancům a zhoršuje sociální situaci mladých rodin s dětmi. Myslím, že vláda je v tom originální. Dával bych přednost pouze uvážlivému zvyšování některých daní, abychom dosáhli udržitelných veřejných financí pro rozvoj moderního a dynamického sociálního státu. Česká pravicová vláda zvyšuje daňové zatížení ekonomicky aktivním zaměstnancům, aby prohloubila deficit veřejných financí. To je světový unikát, to nedělá žádná vláda na světě, ani levicová, ani pravicová.

Sama vláda v důvodové zprávě k návrhu zákona říká, cituji: "Celkové mírně negativní rozpočtové dopady související s opatřeními, která jsou označena ve výše uvedených tabulkách, jsou součástí vládní fiskální politiky a budou kompenzovány na výdajové straně veřejných rozpočtů." Konec citace. Tak si řekněme nahlas, co vláda v tabulkách uvádí jako mírně negativní rozpočtové dopady.

V roce 2014 hovoří o -13,6 mld. korun pro veřejné rozpočty, z toho osvobození daně z dividend činí -7 mld., u osob samostatně výdělečně činných změna základů a sazby sociálního pojištění -5,8 mld. korun pro veřejné rozpočty. Koho naopak vláda zatěžuje vyššími daněmi a odvody? Jedině a pouze zaměstnanci odvedou na zdravotním pojištění o neuvěřitelných 24 mld. korun ročně víc, a to již v roce 2013. To nejsou čísla odborů nebo levicových ekonomů, to jsou čísla z důvodové zprávy schválené Nečasovou vládou.

Otázkou také zůstává, kolik bude nakonec samotný projekt jednoho inkasního místa stát. Jistě to nebude zadarmo. Po zkušenostech s podařenými projekty Opencard a IZIP si dovoluji nesměle odhadovat, že to bude v řádech stamiliónů či dokonce miliard korun. Ale na to má jistě ministr financí někde schovanou rezervu. A pokud by náhodou neměl, škrtne jistě nějaké jiné nepotřebné výdaje, třeba na zdravotnictví, školství nebo sociálních dávkách nebo sociálních dávkách zdravotně postižených. I zrušení slevy na daních za zaměstnance se zdravotním postižením se vládě zdá jako vhodný zdroj. Proto je součástí balíku návrhů zákonů, které projednáváme.

Předloha ruší koncept superhrubé mzdy. Jen pro připomenutí, superhrubá mzda byla jednou z vlajkových lodí Topolánkovy vlády, jíž byl současný premiér Petr Nečas místopředsedou a předkladatel návrhu ministr financí Kalousek byl dokonce ve stejné funkci, kterou zastává i v současném kabinetu.

Další projevy z 30. schůze PS PČR čtěte ZDE ##PROFIL 221##

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE