Pithart (KDU-ČSL): Plebiscit proti komunismu v únoru 1990?

22.11.2011 14:22 | Zprávy

Co by se stalo, kdyby. Historici si takové otázky zakazují, já je vítám. Jsou prevencí proti budoucím minutím, kterých se pak lituje.

Pithart (KDU-ČSL): Plebiscit proti komunismu v únoru 1990?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Místopředseda Senátu Petr Pithart

Proti bychům, kteří se honí vždycky pozdě. Zkoumání křižovatek, které jsme nepovšimnuté minuli, je tréninkem na současné a zítřejší křižovatky. Abychom je zase neminuli.

Co kdyby byly u nás volby hned po Listopadu? Jiří Leschtina se ptá, zda neměly být už v únoru, a ne až v červnu 1990. Byli prý tehdy takoví, kteří si to přáli: Ivan Dejmal a Emanuel Mandler. Byli. Nepřesvědčili. Bylo jich méně než málo.

Leschtina se už neptá, zda by to vůbec šlo v tak krátkém čase slušně zařídit. Musel by být přece dohodnut, sepsán, projednán a schválen zákon, podle kterého by se takové volby konaly. Proč by pro něj měli zvednout ruce komunističtí poslanci FS a národních rad, když by je takové volby, jak Leschtina předpokládá, smetly ze scény? Když by to měl být dokonce jejich hlavní smysl (navíc bychom se pak mohli obejít bez Čalfy, protože Havel by byl zvolen novým parlamentem atd.)?

I po dvou vlnách kooptací měli poslanci KSČ ve všech třech parlamentech až do toho června stále ještě většinu - jen nás, tehdejší vedení OF, více méně poslouchali. Volební zákon by musel stanovit lhůty na předkládání kandidátních listin. Kdo by je předkládal, když politické strany byly sotva ve stavu zrodu? A musel by stanovit ještě další lhůty na soudní kontrolu korektnosti voleb. Zanedbatelné detaily? Měli jsme volby vybubnovat na návsích?

Shodou okolností jsem to byl já, který začátkem února československé veřejnosti ohlásil, kdy volby budou (5. a 6. června) a podle jakých principů. Hned se začalo pracovat na příslušných právních normách. Občanské fórum totiž už tehdy chtělo řádné, soutěživé volby, nikoli snadný plebiscit. I když vítězství Občanského fóra (a na Slovensku Veřejnosti proti násilí) by v plebiscitu bylo asi vskutku drtivé. Je po těchto dvaadvaceti letech asi nemožné představit si a uvěřit, že jsme nechtěli co možná všechnu moc, ale jen ten její díl, který určí právě jen volby, a ne plebiscit? Že jsme chtěli mít hned první volby podle demokratických standardů?

V jakoby akademické otázce Leschtinově cítím pořád ještě tu samou výčitku: měli jste tenkrát udělat pořádnou revoluci, a ne jen vyjednat předání moci. Revoluci, třeba s plebiscitem a bez politických stran. S pravidly voleb by se to přece nějak udělalo, hlavně, že by komunisté byli od válu. Skutečně by tím pádem zmizeli docela? A hlavně: co by to udělalo s námi, kdybychom si všechnu moc tak snadno přihráli?

Více:
P. Svoboda (KDU-ČSL): 17. listopad tehdy a dnes

##PROFIL 69##


Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: kdu.cz

MUDr. Zdeněk Hřib byl položen dotaz

Můžete se k tomu vyjádřit?

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Vydirani-Urednik-popsal-co-provadel-Pirat-Hrib-kvuli-milionovym-fakturam-761522 Nemáte dojem, že je to na rezignaci? A jestli je to křivé obvinění, tak se přeci můžete bránit soudně, když tak neučiníte, tak je to podle mě důkaz, že je to pravda

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Trikolora: Ze řetězu utržení blázni evidentně chtějí rozpoutat 3. světovou válku

22:28 Trikolora: Ze řetězu utržení blázni evidentně chtějí rozpoutat 3. světovou válku

Stanovisko Trikolory k rezoluci Evropského parlamentu.