Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je objemem plánovaných výdajů 137 miliard na druhém místě v objemu zdrojů.

A z pohledu budoucnosti České republiky je to rovněž jedno z ministerstev nevýznamnějších. Více než peníze však chybí vzdělávací politice dvě zásadnější věci, koncepčnost a předvídatelnost. Bohužel se tento nedostatek nedaří, ani v tomto volebním období, zlepšovat. Nesystémový přístup je zřejmý na všech stupních vzdělávací soustavy. V minulosti jsme se pouze zaměřovali na jednotlivé dílčí úkoly či řešení nedostatků, ale neměli jsme a stále nemáme jasný cí.

Jenže ke vzdělávací politice musíme přistupovat komplexně, od předškolního vzdělání až po přesah do výzkumné a inovativní činnosti. Vzdělávací politika musí proto být podřízena směřování země, což předpokládá stanovení dlouhodobých cílů, které přesahují jedno volební období. To je možná i jeden z důvodů, proč politické, rychle se střídající garnitury, zohledňovaly spíše krátkodobé a snadno medializovatelné cíle.

Příkladů vítaných, ale nekoncepčních opatření najdeme po celé linii vzdělávání mnoho. Rozhodli jsme se nabídnout středoškolské vzdělání co nejširší populaci, abychom po letech zjistili, že nedostatek řemeslníků se stává limitujícím faktorem technického rozvoje. Oživili jsme osmiletá gymnázia, ale rezignovali jsme na kontrolu schopností přijatých studentů. Na vysokých školách jsme nabídli více míst pro studenty, než kolik je uchazečů, a nedokázali jsme diferencovat mezi jednotlivými typy škol tak, aby přidělované zdroje respektovaly jejich kvalitu.

Protože řešení jsou dlouhodobá a nepopulární, je patrná i neochota k nim přistupovat. Řadu šancí na zlepšení jsme již promarnili. Ale navzdory nekompetentním opatřením je stále české školství na lepší úrovni, než na jaké je jeho řízení.

Vždyť takřka sedmdesát procent čerstvých maturantů se uchází o studium na vysoké škole. Zdá se tedy, že bychom měli být s rostoucí vzdělaností naprosto spokojení. Avšak růst počtu vysokoškoláků se bohužel nepromítá do růstu konkurenceschopnosti České republiky. Během posledních dvou let jsme totiž podle globálního indexu konkurenceschopnosti klesli o sedm pater až na třicáté osmé místo. Proto také požadavek „školského" výboru Poslanecké sněmovny na navýšení finančních prostředků pro vysoké školy v roce 2012 zahrnuje usnesení, aby tyto zdroje byly rozděleny podle měřitelných výsledků škol. Otevřených a neřešených otázek je přirozeně ve školství mnohem více. Důležité je činit kroky, které jsou prioritou pro vytvoření koncepce perspektivní vzdělávací politiky. Začít je třeba od základu, od základního školství. Úspěch vyžaduje dva předpoklady - chtít a umět. Navíc odvahu.

Anna Putnová, poslankyně TOP 09 a předsedkyně školského výboru

Více:
Univerzity odsoudily připravovaný zákon o zavedení školného

##PROFIL 2001##

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE