Jako za Husáka.
Pamatuji ještě Husákovy promluvy a v něčem mi připomínají dnešní Klausovy proslovy. Jiné často míval Havel, ten se snažil provokovat a říkat věci, které zaujaly a nebyly úplně běžnými klišé. Dost lidí tím štval. Třeba Václava Klause. Vyznění Husákových proslovů bylo takové, že žijeme v normální zemi, musíme pracovat a plnit plány a stranou vytýčené cíle, ale nečekejme žádné zázraky. Budeme se mít asi tak stejně, možná trochu hůře či lépe, vše záleží na tom, jaké bude počasí a jak vyřešíme různé lapálie s dodavatelsko-odběratelskými vztahy. Od Západu nám hrozí neustálé nebezpečí a je dobře, že naším ochráncem je Sovětský svaz, tudíž se nemáme čeho bát, ale přesto musíme být neustále ve střehu.

Nová „normalizace“
Václav Klaus je vlastně také takovým apoštolem „normálnosti“. Prostě žijeme v normální zemi, a tak nečekejme nic mimořádného. Pokud někdo náhodou chce nějakou změnu, pak je jeho očekávání nereálné. Někteří si mysleli, že EU vše vyřeší, ale teď vidí, že měl Klaus pravdu a EU takové terno není. Klaus lidi poučí, že by se sami měli snažit a ne čekat, že to za ně někdo zařídí, současně jim však vzkáže, že se “budeme mít hůře“. Při použití slov „budeme se mít“ ale má na mysli „budete se mít hůř“ a budete se muset opět uskromnit. Nikdo totiž nevěří, že by se tento rok mohl mít sám Klaus nějak hůř, nebo se dokonce uskromnil a přesedlal třeba z Mercedesu do Superbu, o kterém řekl, že moc drncá.

Reformujte reformy.
Václav Klaus vyzývá také k rychlým reformám, což dělá bez přestávky asi dvacet let. Ještě jako předseda vlády reformy neustále organizoval, i když tehdy se tomu neříkalo reformy, ale třeba kupónová privatizace či přímé rozdávání fabrik kamarádům za příslib, že je přivedou k prosperitě. Tehdy se tyto reformy moc nepodařily. Zůstaly po nich astronomické dluhy, které dnes platíme, ale o tom V. Klaus samozřejmě nehovoří. Ti, co sledují Klause delší dobu, však tuší, co on myslí frázovitým termínem o nutnosti reforem. Je to likvidace všeho, co omezuje neviditelnou ruku trhu, tedy ten „normální“ dravčí svět, kde silnější, rychlejší a bystřejší vyhrává za každou cenu a na úkor všech ostatních.

Opět si utáhněte opasky.
Václav Klaus jakoby chtěl lidi uchlácholit. S tím, že se budete mít hůř, se nedá nic dělat. Ti, co vám slibují opak, jsou nezodpovědní. Věřte těm, co vás nabádají k šetření, tedy utahování opasků. Tak to už dnes na světě chodí. Většina si opasky utáhnout musí, to je všem jasné. Normální je, že je tady pár lidí, co žádné opasky už ani nepotřebuje, těm však nezáviďte. Závist je moc špatná vlastnost.

Pracujte více, abyste se měli hůře.
Zvláštnost poselství „normality“ spočívá v tom, že lidi neburcuje, neelektrizuje, aby přemýšleli, jak žít lépe. Slova žít lépe v sobě mají mnoho úhlů pohledu. Lépe se třeba žije v čistším životním prostředí. Lépe se žije ve společnosti s nižší kriminalitou. Lépe se žije ve společnosti, kde rozdíly mezi lidmi nejsou extrémní. Lépe se žije ve společnosti, kde je přátelské školství a zdravotnictví. Lépe se žije ve společnosti, kde lidé potřebují k životu kolem sebe krásu, tedy kulturu. Našli bychom další a další možnosti. Ne tak Klaus.

My Franz Josef…Gustav Husák…Václav Klaus…
Lidé se nemají starat o okolní svět a přetvářet ho k něčemu lepšímu a snesitelnějšímu. Lidé se především mají starat jen sami o sebe. Od vlády už vůbec neočekávejte, že by měla mít ambici společnost měnit tak, aby se v ní žilo lépe. To chtějí a slibují jen nezodpovědní. Ti zodpovědní se o sebe dokážou postarat tak, jak to dokázal sám Klaus, a tak je to normální, správné a neměnné.