Tak jako každoročně přednesl prezident republiky V. Klaus svůj novoroční projev, který zahájil připomenutím smrti prvního českého prezidenta V. Havla. Osobně se domnívám, že pan prezident měl více zdůraznit odkaz pana exprezidenta, zejména nutnost každodenního úsilí za demokracii, svobodu a spravedlnost. To je ten pravý odkaz pro naši budoucnost. Ovšem svoboda není kouzelným proutkem na všechny neduhy naší společnosti, tak jako jím není prezidentem dlouhodobě prosazovaná tržní ekonomika bez jakékoliv regulace.O tom se přesvědčujeme dnes a denně nejen v Evropě, ale v celém globálním světě.

Souhlasím s V. Klausem, že tento rok bude rokem obtížným a že bude klást značné nároky na českou politickou reprezentaci. Jeho apel na nutné reformy a nutnost začít sami u sebe mohu jenom podepsat. Nicméně pan prezident pozapomněl zdůraznit, že i reformy musejí být spravedlivě rozložené na jednotlivé vrstvy obyvatel a zejména musejí být sociálně únosné. Protože to, co tato země bude v roce 2012 potřebovat bude sociální smír. Takže napadat nátlakové skupiny, které hájí své oprávněné zájmy zaručené naším ústavním pořádkem, mi připadá jako odvádění pozornosti od základního problému a tím je obrovská nedůvěra v politiku a v politiky jako takové. A tady má pan prezident také svůj významný podíl.

Naopak souhlasím s panem prezidentem, že je nutno více skromnosti, méně závisti a více odhodlání nás všech řešit základní problémy České republiky. Nelze neustále odkládat postupné snižování naší konkurenceschopnosti, úrovně vzdělání či nízké podpory vědy a investic. To, co mi úplně scházelo a čeho se V. Klaus vůbec nedotkl, je problém korupce. Očekával jsem jeho výzvu či alespoň apel pro boj proti úplatkářství a korupčnímu chování na všech úrovních státní a veřejné správy. A tím také více kritiky do řad vládních představitelů.

A osobně si myslím, že nejen jich, protože tolerování zlodějin v naší české kotlině má na svědomí i podnikatelské prostředí a zejména široká veřejnost.

Nemohu souhlasit s výrokem o nenaplněnosti nerealistických očekávání s naším vstupem do Evropské unie. Tady totiž nelze směšovat současnou ekonomickou krizi a krizi eurozóny se stavem naší společnosti, politické kultury či podnikatelského prostředí. Nebyla to totiž EU, která přinesla pojmy tunelování či odklánění finančních prostředků, nebyli to představitelé eurozóny, kteří umožňují v naší zemi vysokou míru korupce, problémy s nečerpáním evropských fondů či mafiánské praktiky při soudních kauzách či v rámci orgánů činných v trestním řízení. To jsou všechno problémy české politické reprezentace.Prostě dělat z EU Kocourkov by se nemělo tolerovat ani panu prezidentovi.

Realistický pohled V. Klause na očekávaný společenský a hospodářský vývoj v naší zemi je nutno ocenit, protože drtivou většinu našich problémů bychom si měli vyřešit sami. Včetně možné dluhové pasti či velmi vyostřené české politické scény. Tady bych opět od pana prezidenta očekával jeho aktivní zapojení pro zkvalitnění a zlepšení politické kultury v zemi. V. Klaus je silným zastáncem demokratické soutěže politických stran, zejména založené na programových či ideových základech. Proto mě překvapila jeho kritika nemožnosti dohody politické scény na jednotlivých reformních krocích. Zde vidím budoucí roli pana prezidenta, který by měl zejména v těžkých dobách naši společnost stmelovat a ne ji pomáhat rozdělovat.