Šestnáct let dopředu to vymysleli a po volbách roku 2010 zrealizovali. Dobeš se stal ministrem školství a Smékala si povolal jako svého poradce.

Teprve bdělí investigativci z Mladé fronty Dnes tyhle jejich podezřelé rejdy odhalili a nekompromisně, v patřičném rozsahu a na pokračování zveřejnili na stránkách svého deníku, nejserioznějších ze všech seriozních noviny, Mladé frontě Dnes, dokonce možná i Zítra, ba i Včera.

Teď už jen můžeme očekávat, že neohrožení hlídači demokracie z MF Dnes zveřejní i to, že Dobeš podváděl také při písemce z matematiky v páté třídě prvního stupně základní školy a od sousedky opisoval při diktátu z češtiny ve třídě sedmé druhého stupně ZDŠ. Bdělému oku mladofrontovních investigativců totiž jistě neuniklo, že Dobeš udělal ty samé chyby jako jeho spolužačka. Profesoři Zlatuška a Keller následně deníku jistě potvrdí, že člověk, který v sedmé třídě zvorá shodu podmětu s přísudkem, nemůže být ministrem školství.

A aby toho nebylo málo, Bernsteinovi a Woodwardovi učedníci z MF Dnes jistě také vypátrají, že už v mateřské škole Dobeš rušil povinný odpolední spánek ostatních dětí, což mu ovšem – a to je hodně podezřelé – soudružka učitelka tolerovala. Zda i ji dnes coby ministr školství na svém ministerstvu protežuje, se ovšem zatím nepodařilo prokázat. Ale vzhledem k tomu, že učitelka bydlí ve stejném městě jako Ladislav Bátora a není tedy vyloučeno, že se mohli někdy někde potkat, ani toto podezření novináři z MF Dnes nevylučují.

Připadá vám, že jsem se zbláznil? Ne, opravdu ne. Jen jsem si dovolil mírně zkarikovat trend, kterým se v poslední době ubírá česká žurnalistika a Mladá fronta Dnes na prvním místě. Kde je hranice mezi skutečnou novinářskou investigací a kde už začíná podpásová kompromitace za každou cenu, ba dokonce na objednávku? Opravdu má být dnešní politik vláčen médii za své možná skutečné, natož pak domnělé studentské poklesky z doby, kdy ještě vůbec netušil, že někdy v daleké budoucnosti se nějakým politikem stane?

Něco úplně jiného samozřejmě je, když politici svého postavení veřejného činitele zneužívají – třeba při vysokoškolském studiu – v době, kdy jsou ve funkci, ale vytahovat na někoho sedmnáct let staré – a ještě k tomu velmi sporné, jak v tomto případě vidno z následné reakce profesora Smékala – je opravdu, ale opravdu „zu viel“.

Možná by vůbec nebylo na škodu, kdyby se stateční investigativci tohoto typu ohlédli do své vlastní studentské či profesní minulosti nebo do minulosti svých redakčních kolegů. To by, panečku, bylo počteníčko.

Atmosféru doby, kterou žijeme, nevytvářejí jenom politici. Obávám se, že stejně – a možná daleko více – ji ovlivňují také novináři. A že právě tento druh zlovolné, zákeřné, insinuační žurnalistiky devastuje naše společenské prostředí daleko víc než skutečně neodpustitelný fakt, že dnešní ministr ve své dávné studentské diplomové práci „nepracoval s poznámkovým aparátem“ a „do textu zahrnul i dotazníky, formuláře a rozhovory, které mají být součástí přílohy“.