I přes nesouhlas opozice Nečasova koaliční vláda tento svůj návrh prosadila. Komunističtí poslanci hlasovali proti. Navrhovaný státní rozpočet je totiž založen na nesprávných východiscích a ve svém výsledku směřuje proti řadovým občanům.

Těch aspektů vládního návrhu státního rozpočtu pro příští rok, se kterými my, poslanci za KSČM, nemůžeme souhlasit, je mnoho. V diskusích v Poslanecké sněmovně je také komunističtí poslanci zdůraznili, avšak bez jakékoliv odezvy ze strany vlády. Chci v této souvislosti zmínit některé aspekty, které vedou mě osobně k hlasování proti tomuto vládnímu rozpočtovému návrhu.

Především musím uvést problematiku faktické neexistence ekonomické politiky této vlády. Rozpočtová politika založená pouze na škrtech, bez stimulace hospodářského růstu, respektive změn struktury naší ekonomiky, je pasivní přístupem. Výsledkem je pak to, co můžeme pozorovat. Totiž že naše ekonomika v současné době funguje jako jakási rezervní kapacita pro ekonomiku německou. A proto jsou také krizové dopady u nás větší než v Německu, protože první, co se v krizi omezuje, jsou právě ony rezervní kapacity.

Česká republika není ostrovem, chráněným před otřesy světové ekonomiky, a další kolo krize nás postihne stejně jako ostatní země Evropské unie. Vláda by měla dělat rázná opatření pro stabilizaci naší ekonomiky. Ovšem vládou předložený návrh státního rozpočtu na příští rok jde proti stabilizaci ekonomiky. Vláda se tváří, že fiskální stimulace ekonomiky je zločin, a nejeví nejmenší zájem o formulování hospodářské rozvojové strategie. Podle mého názoru by měly být tupé plošné škrty nahrazeny podporou strukturálně promyšleného investování, které by mělo být jádrem takovéto rozvojové strategie. Také se domnívám, že navýsost žádoucí růstová strategie je tím, bez čeho nelze dluhový problém našich veřejných financí vyřešit.

Význam vypracování růstové strategie je skutečně klíčový, poněvadž dluhová zátěž - poměr dluhu k ročnímu hrubému domácímu produktu - se zvyšuje a klesá částečně jako funkce tempa hospodářského růstu. Dluhový problém tedy nelze vyřešit bez ekonomického růstu a ekonomický růst vyžaduje významné fiskální stimuly. Ty však ve státním rozpočtu postrádám. Současná Nečasova vláda totiž neusiluje o vůbec žádný vlastní model ekonomického růstu a růstové impulsy čeká od západní Evropy. Jsem proto přesvědčena, že státní rozpočet pro rok 2012 z dílny ministra Kalouska je koncepčně chybný a růst české ekonomiky naopak výrazně utlumí.

Další věcí, se kterou nemohu souhlasit, je oblast státní politiky zaměstnanosti. Vládní rozpočtový návrh sice počítá s jistým zvýšením výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti, tedy na podporu zřizování nových pracovních míst. Ovšem i samotnou vládou prognózovaná vysoká míra nezaměstnanosti ukazuje, že jde o zvýšení zcela nedostatečné. Vládou předložené výdaje pro oblast aktivní politiky zaměstnanosti, respektive jejich mezinárodní porovnání, ukazují, že tyto výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti v ČR zůstávají hluboko pod úrovní vyspělejších zemí EU. Zatímco v Česku činí tento podíl výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti na hrubém domácím produktu necelou jednu setinu procenta, je tento podíl ve vyspělých zemích EU na úrovni 1,0-1,3 %. Znamená to tedy, že tento typ výdajů je v České republice více než stonásobně nižší ve srovnání se zeměmi jako Dánsko, Švédsko, Belgie, Německo nebo Rakousko. Nemohu tedy jinak než kriticky zdůraznit, že předložený rozpočtový návrh v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti hrubě podceňuje realitu na trhu práce. Problém nezaměstnanosti neřeší posílením a zefektivněním aktivní politiky zaměstnanosti, ale uplatňuje naopak restrikce vůči nezaměstnaným osobám. To je pro KSČM nepřijatelné.

Dalším nedostatkem je poměrně značné riziko, že Česko díky nedostatku zdrojů na spolufinancování z tuzemských zdrojů nebude schopno plně vyčerpat peníze určené pro nás v evropských fondech. Palčivý je tento problém zejména v oblasti financování dopravní infrastruktury, kde je toto riziko již téměř jistou skutečností. Situace je o to složitější, že vzhledem k chybám vládních úřadů za Topolánkovy vlády platby za některé stavby v tomto režimu EU neuzná a zoufale bude nutno hledat stavby jiné, kde budou dodržena všechna pravidla EU a které budou včas dokončeny.

To jsou jen některé důvody, které mě vedou k názoru, že vládou připravený rozpočtový návrh je špatně a nebezpečně koncipovaný. Proto jsem tento vládní návrh státního rozpočtu nemohla podpořit.

Miloslava VOSTRÁ, místopředsedkyně ÚV KSČM a poslankyně PČR za KSČM