„Nevím, zda mám jenom já dojem, že žiju ve světě chaosu, nedorozumění, hádek a sporů nejen u nás doma, ale i v Evropě a snad i v celém světě. Od pouličních virválů v Irsku, mohutných demonstrací na podporu Hamásu ve Velké Británii, ‚historických‘ voleb v Nizozemsku a po nich probuzené hysterii, podobně se rodících ‚třídních bojů‘ v sousedním Německu atd.,“ uvedl politolog Zdeněk Zbořil. „K tomu se přidávají konkrétní obavy z válek na Ukrajině a na Blízkém a Předním východu a dokonce i naši vojenští experti, od MNO po prezidentskou kancelář předpovídají blízkost konfliktu, jehož průvodním jevem budou války s použitím nukleárních zbraní a vyzývají nás, že se musíme konečně začít na tuto situaci připravovat. Samostatným domácí ohniskem šíření nejistoty je pak vláda ČR, která jedná nejednotně a zřejmě v obavách některých svých členů a snad i samotného premiéra, že by se mohlo něco stát s jejich skálopevnou vírou ve svou neodvolatelnost, kterou si potvrzují každé na veřejnosti pronesené a publikované slovo, a proto vznikají a zvětšují se už vzniklé různě pojmenované úřady obsazené fanatickými aktivisty lháři,“ dodal.

Přidává i tato slova: „Obava z dvou protestujících chartistů pak vede vládu ke změně svého nedávného prohlášení, že si ctí a váží odkazu Charty 77 a vzápětí jeho popření. Už snad zbývá jen dodat pohádkové odvolávám, co jsem odvolal a slibuji, co jsem slíbil. Svět jako kdyby se hroutil sám do sebe, ale stále ještě věřím, že to všechno je jenom konstrukt hladových mediátorů a jejich adolescentních obdivovatelů.“

Strach z Roberta Fica a hrozba mezinárodního skandálu

Slovenský premiér navštívil Česko, ale před místními novináři se raději neukázal. Prezidentka Čaputová nás prý musela zachraňovat před mezinárodní ostudou.
„Byla to opravdu zvláštní návštěva zejména proto, že okolo ní pokulhávali různí experti a zpravodajové všech možných institucí, včetně těch ‚inteligentních‘. Informace o rozumném zásahu paní prezidentky Čaputové se rozšířila tak rychle, že se dokonce obávám jí věřit,“ popsal politolog. „Ačkoliv když si uděláme přehled událostí na české politické scéně posledních dnů, je to skoro pochopitelné. Na české nejvyšší politické úrovni se názory a postoje mění tak rychle, že jsou obavy, že naši nejvyšší autority mají různé nemoudré telefony, na kterých lze zprávy jen přijímat, ale jejich odesilatelům neodpovídat. A hlavně už asi všichni ztratili přehled, před kým a jak hluboko se uklonit. ‚Strach z Roberta Fica‘ vypadá jako nová evropská viróza, ale snad by stačilo nepoučovat politiky a občany Slovenské republiky a pokusit se pochopit, proč mají názory jiné než v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a zda Robert Fico není jen odpovědněji vybraným reprezentantem občanů než mnozí naši špatně viditelní, někdy až neviditelní, dvorní radové.“