Poslední dny okolo „skládání vlády“ vypadají, jako by kdekomu ujížděly nervy. Nejvíce je ale v hledáčku médií samozřejmě premiér v demisi Andrej Babiš a také prezident Miloš Zeman, u něhož si většina lídrů politických stran momentálně podává dveře. To, že Zeman výrazně podporuje Andreje Babiše a také mu věří, je známo. Komentátoři politického dění si ale víc než kdy jindy začínají všímat toho, že je Babiš poněkud podrážděnější než dřív, a dokonce jej teď zpucovala i samotná hlava státu...

Zeman napřed uštědřil políček dvěma ministrům Babišovy vlády, kteří podpořili útok v Sýrii. Rýpl si do ministra zahraničí za hnutí ANO Martina Stropnického a ministryně obrany Karly Šlechtové, kteří se k útoku v Sýrii postavili kladně. „Andrej Babiš říkal, že se chtěl solidarizovat se svými dvěma ministry, kteří málem pořádali tiskové konference o tom, jak milují útoky na Sýrii. Tak já bych těmto ministrům prostřednictvím vašeho rádia vzkázal: jste stále ještě ministry České republiky, a nikoli Spojených států amerických,“ uvedl Zeman kriticky v Pressklubu na Frekvenci 1.

Babišovi přitom vytkl to samé. „Nejdříve to méně důležité, to jest stanovisko Andreje Babiše, a pak to důležitější, tedy stanovisko moje. Kdybyste se díval na tiskovou konferenci Andreje Babiše po odchodu z Lán, tak pan premiér poněkud modifikoval své včerejší stanovisko. On řekl nejprve, že se chtěl solidarizovat se spojenci. Já jsem mu na to řekl, že je hezké být solidární, ale že čeští politici jsou politici České republiky, a nikoli jiné země. A teď k tomu důležitějšímu, což je můj názor...“ zdůraznil prezident.

Samotný Andrej Babiš pak v nedávném vysílání ČT, konkrétně v pořadu Týden v politice, malinko slovně ujel. Kromě slovakismů, které používá ve chvílích, kdy se cítí nekomfortně, vyřkl totiž i vulgarismus na účet Bruselu, kdy řekl slovo „průser“, přičemž ho dokonce zkomolil na ,,průsel". Značí to něco? Jak se na věc dívá zkušený politolog Jan Jelínek a také velmi zkušený mediální analytik Jiří Mikeš?

Nervy mu v poslední době opravdu ujíždějí

„To, že je teď Babiš trochu nervozní je patrné. Nervy mu v poslední době opravdu trošku ujíždějí. Já bych to ale neodvozoval z jeho slovníku – on měl vždy uvolněnější slovník nežli jiní politici, a dokonce si myslím, že mu jeho marketingoví rádcové doporučovali, aby si udržoval svěží, dynamickou, netradiční a uvolněnější mluvu, která jej udrží stranou od tradičních politiků – ale z jeho nálad a z jeho výrazů ve tváři. Je totiž patrné, že jej události v posledních týdnech zaskakují. Jednak jej zaskakují některá stanoviska prezidenta Zemana – ať už lehká kritika toho, že Babiš vyjednává pomalu, takže je z toho prezident trochu nervozní, nebo když prezident kritizuje zahraniční politiku Babišovy vlády. Babiše také jistě zaskočil fakt, když se Zeman mermomocí snažil prosazovat spolupráci hnutí ANO s SPD a s komunisty. Myslím, že z takových událostí občas Babiš jakoby vypadne z role, a stejně tak se mu to stalo i po jednání vedení ANO, kde se rozhodlo o tom, že se bude jednat znovu se sociálními demokraty,“ poznamenává k tomu Lukáš Jelínek.

Podle něj Babiše nyní „zlobí“ i jeho vlastní poslanci. „Své roztrpčení nad tím dal najevo i včera v Lánech, neboť jej poslanci ANO vyvedli z míry tím, že se jinak vyjadřují na jednáních orgánů ANO a jinak do médií. Prostě jej zaskočilo, že jej část vlastních poslanců zatlačila zpátky do jednání se sociální demokracií, s čímž on sám už nejspíš ani nepočítal. Dokonce ty jeho výroky minulý týden na adresu sociálních demokratů byly ještě ostřejší než předchozí, a dokonce se zdálo, že se už ani nesnaží nějak kontrolovat a hlídat. Pokud teď musí s ČSSD znovu jednat, tak pak je logické, že mu to nepřidává na náladě a že je i podrážděný ve veřejných vystoupeních a v rozhovorech pro média.“

Podle Jelínka je dokonce možná pravdou, co zaznělo v kuloárech po prvním jednání s ČSSD, že totiž Babiš v politice neumí dělat ústupky, což mnozí nazvali „neuměním jednat“.  

„To je možné. Ale odvíjí se to z faktu, že si Babiš víc prožil v byznysu nežli v politice a byznysová jednání a jednání o převzetí firmy zcela jistě dělat umí dobře. Jistě má v malíčku to, jak se tlačí na protivníka za stolem, kdy není moc zvyklý na ústupky a na kompromisy, což je při politických jednáních vcelku poznatelné. On je schopný vycházet vstříc těm lidem, se kterými ještě nemá žádnou zkušenost, kterým se chce nějakým způsobem třeba i zalíbit – ostatně sociální demokraté v tom minulém volebním období dost často říkali, že na začátku byla jednání s ním příjemná, jelikož on se s nimi scházel dokonce i na obědech a večeřích, kdy byl zábavný, ovšem nakonec se prý ukázal jako nespolehlivý partner. Měnil názory uvnitř vlády a dělal mnoho nečekaných kroků. Údajně své partnery dokonce i začal z něčeho obviňovat. A tuto nepříjemnou zkušenost s ním teď prý mají i vyjednavači ze sociální demokracie. Musíme si uvědomit, že Hamáček se Zimolou v minulosti neměli důvody s Babišem jednat, jelikož s ním neseděli na vládě, ale teď, jak s ním navázali osobní vazby a kontakty, tak se podle kuloárů vyrojily obdobné problémy. Dokonce tam mají bujet i osobnostní problémy mezi vyjednavači, což je podle mne taky jeden z důvodů, proč sociální demokracie nakonec z jednání odešla. O to těžší bude znovu tato jednání obnovit,“ uvádí dále Jelínek.

Co se týče poznámek prezidenta na konto samotného Babiše třeba ohledně Sýrie, tak tady se podle Jelínka hledají slova jen velmi špatně. Měl by ale Zeman Babiše více spacifikovat alespoň co se týče zahraniční politiky?

„Nevím, zda si chce teď postavit Zeman Babiše do latě, těžko totiž měnit Babiše! Navíc zcela jistě už Zeman poznal, že je Babiš samorost a že s ním moc nenadělá, ale v některých směrech je Zemanova zahraniční politika konzistentní, zatímco Babišova zahraniční politika konzistentní není. Premiér se v zahraničních otázkách hledá, zatím se v nich příliš nevyzná, na jedné straně se chce dobře zapsat v Evropské unii a Severoatlantické alianci jako spolehlivý partner, chce si ohlídat, aby mu do budoucna nikdo nevyčítal, že spolupracuje s radikální politickými stranami, aby mu nikdo nepřipomínal jeho pozitivní lustraci, anebo kauzu Čapí hnízdo, a proto se snaží jakoby být co nejvstřícnější k našim západním partnerům. Ale když přijede domů, tak zjišťuje, že české veřejné mínění se chová jinak a je nakloněno jiným řešením; podobně jako Zeman. Třeba v případě těch útoků na Sýrii. Tam nakonec změnil Babiš stanoviska během tří dnů… Je logické, že se Zeman snaží Babiše usměrnit a snaží se poukázat na to, že by se jeho vláda měla chovat umírněněji a mluvit jedním hlasem,“ říká politolog s tím, že má Babiš i několik výrazných výhod. Za prvé, že je bezprostřední a komunikativní, což Sobotka nedělal, a právě to mu může otevírat dveře v zahraničí, dále má výhodu znalosti cizích jazyků, především angličtiny a francouzštiny, a v neposlední řadě mu nahrává do karet i to, že je v zahraničí vnímaný jako úspěšný podnikatel, který má řadu podnikatelských aktivit už i v západní Evropě. Jeho nevýhodou pak je, že není ještě tak „usedlý politik“ při reprezentování českého zájmu.

Ale co chování hlavy státu? Je v něčem jiné, než tomu bylo v prvním volebním období?

Zeman podle politologa Jelínka si je prý nyní plně vědom faktu, že již nikam kandidovat nebude, a tak se podle toho i chová. Tedy mnohem nezávisleji a autonomněji – ať on, či jeho mluvčí teď volí mnohem radikálnější výrazy nežli dřív. „To ale může dělat paseku při hledání konsensu v české politice, zvláště mezi vládou a prezidentem, kde si jistě Babiš se Zemanem ještě užije svoje. Zemana to navíc může dostat do konfliktu s veřejným míněním. Vzpomeňme si třeba na to, jakým je vytrvalým zastáncem izraelského přístupu k Blízkému východu, anebo kritikem Islámského státu,“ uzavírá Jelínek.

... nechá se od socanů dokonce „tahat za fusekli“

Mediální analytik Jiří Mikeš si servítky nebere a má jasno:

„Babiš je teď dost nervózní, protože jako byznysmen je zvyklý na to, že se věci dotahují a je uvyklý i na jiná jednání partnerů než ve světě politiky. Začínají mu proto ujíždět nervy, používá slovenských výrazů, což značí, že je i dosti vyčerpaný. Dokonce bych řekl, že se chová dosti zmateně a že svým způsobem mu nynější doba leze na nervy, jelikož si uvědomuje že ztrácí své voliče. Už není tak pevný a rozhodný jako kdysi a nechá se od socanů dokonce ‚tahat za fusekli‘.“

Mikeš také souhlasí s tezí, že Babiš neumí přiliš jednat diplomaticky. „Uznávám ale, že to má nyní těžké, když ho stále vláčejí v médiích a stále se jej přihlouple ptají, jak je to s tím Čapím hnízdem, přitom jiní udělali větší zásahy do rozpočtu v rámci dotací. Já si myslím, že se teď musí vzchopit, protože jestliže bude takto pokračovat, tak čím dál tím víc lidí bude zklamáno a ty další volby už pak pro něj nemusejí dopadnout dobře. Já bych to shrnul tak, že pan Babiš teď v tom tak trochu lítá a musí se vrátit k tomu, s čím začal, tedy že půjde po politických stranách a jejích kmotrech.“

Podle mediálního analytika to skoro vypadá, jako by teď chtěl premiéra prezident Zeman nějak usměrňovat, jako by si ho chtěl „vodit na špagátku“. Měl by jej více hlídat, či nějak zpacifikovat? „Ne. Babiš má ale větší zkušenosti v jednáních z byznysu a dělání dohod a dealů, než má Zeman, který je sice jistě vzdělanější a myslí mu to pragmaticky, ale v takovýchto konkrétních otázkách, jako je skládání vlády, by mu měl naopak říct: ‚Andreji, zůstaň, jaký jsi, a jdi do toho tvrdě‘, nežli jej nějak kárat. Babiš si zase musí najít sebedůvěru, kterou má, ale oni ho neustále podrážejí všichni okolo, a dokonce i vlastní poslanci,“ dodává Mikeš s dovětkem, že Zeman bude ale přes to všechno Babiše nejspíše podporovat i nadále.