„Z těch záležitostí ‚málem světových‘ bylo zajímavé to pokračování objevu děravých zpravodajských služeb Spojených států. A také ambaláž těchto zpráv, která nás stále víc přesvědčuje, podobně jako má přesvědčit lidi i v těch nejméně zainteresovaných zemích v různých koutech světa, že se něco děje, co vede nejen k ztrátě prestiže jedné z největších vojenských velmocí, která si dosud vynucovala a chránila své postavení ve světové politice silou svých zbraní a nepřiměřeným sebevědomím,“ komentuje, co ho zaujalo v předcházejících dnech politolog Zdeněk Zbořil. „Už několik týdnů na to reaguje většina politiků, někteří diplomaticky, někteří kriticky, řekněme až opovážlivě kriticky, přesvědčením, že vláda Spojených států stojí v čele čtvrté etapy rozkladu euro-atlantického imperiálního kolonialismu, a že světu hrozí nebezpečí, že amerických geronto-imperialismus může uvrhnout svět do nikým neřízené, ale o to nebezpečnější apokalypsy,“ dodal.
Podle Zbořila se zdá, že svět, který měl být zase tentokrát podroben a zneužit v zájmu nikoliv jen oligarchie, ale plutokracie, se bouří a „vytváří spojenectvím rozhodnutých novou ‚osu zla‘, nově ji hodlá definovat a její nebezpečí odstranit.“ „Zda k tomu má posloužit postupná juanyzace a dedolarizace mezinárodního obchodu si v našich krajích neumíme představit, ale až nám naše MV ČR a z jeho vůle vytvořené cenzurní úřady dovolí číst a dívat se na něco jiného, než je předepsáno našimi státními a neziskovými dohlížiteli, budeme překvapení, jak se vzdalujeme multipolární politice, obchodu a pohybu osob, zboží a kapitálu, na které stále ještě někteří Evropané přísahají,“ podotýká.
Pozoruhodná cesta českého premiéra
Jak říká Zbořil, asi není lepší ilustrace stále se zvětšující vzdálenosti mezi Evropou a dalšími světadíly, včetně těch, které už přestávají být Arktidou a Antarktidou, než pozoruhodná cesta českého premiéra do zemí, o kterých mohl důvěryhodně prohlásit, že o nich nic neví. „Naivní představa, kterou český premiér prezentoval jako důvody své desetidenní cesty – jak bude v asijských zemích ‚tlačit‘ na jejich vlády, aby se distancovaly od Číny, Číňanů a jejich spolupráce s Ruskou federací – je jen dalším průhledným příkladem,“ komentuje Zbořil.
Dění u nás doma je podle něj samozřejmě, stejně atraktivní a nesrozumitelné, jako naše účast v mezinárodních vztazích. „Česká vláda se pohybuje po poli zaminovaném více než bojiště na moři, na zemi a ohrožovaných ze vzduchu nad Ukrajinou a na Ukrajině. A aby toho nebylo ani zde málo, došlo i ke slibu Jense Stoltenberga, že Ukrajina se stane členem NATO. Neměli bychom přehlédnout, že se tak stane až po ‚vojenské porážce‘ Ruska, kterou dnes ještě nedokáže předpovědět ani Baba vanga,“ komentuje politolog. „A aby toho nebylo z válečnické terminologie málo, neobvykle důrazné komentáře čínské diplomacie doplnilo ještě čínské velvyslanectví v Paříži opatrně formulovaným, ale hrozivě znějícím prohlášením, že některé postsovětské země Baltského regionu nemají mezinárodně-právní legitimitu, a že by nad tím měli v Evropě přemýšlet,“ dodává.
Zbořil poukazuje na slova exprezidenta Miloše Zemana. „Podpořil demonstrující proti současné vládě slovy Ronalda Reagana, že když se jim vláda nelíbí, aby ji vykopli. To působí jen jako žertík, který snad naše v nejistotách se zmítající vláda přežije.“
V zemi, kde 80 procent HDP tvoří firmy podporované Čínou
Premiér Petr Fiala mezi tím ukončil návštěvu Indonésie. Připomeňme, že doktor Zbořil je výjimečný odborník na indonesistiku. „Nevím, zda ty velmi kusé informace, kterými jsme byli zásobováni, byly jen tak pro doma, ale o Indonésii nám neřekly skoro nic. Jako kdyby bylo důležitější, že český předseda vlády mentoroval indonéské politiky a v zemi, kde asi 80 procent HDP tvoří firmy podporované ‚čínským‘ kapitálem, než abychom věděli, z které Číny tento kapitál pochází. Prý se tam naše delegace snažila navázat na historické vztahy mezi oběma našimi zeměmi,“ komentoval Zbořil.
„Doufejme, že se alespoň podařilo zapomenout na odmítnutí přijetí prezidentky Megawati (Sukarnoputri) na Pražském hradě prezidentem Havlem, po jejím příletu na oficiální návštěvu do České republiky, kterou nahradilo setkání Megawati s „pražskými“ Indonésany a její rychlý odlet do Berlína. Doba trvání jejího pobytu v Praze byly asi čtyři hodiny vč. odbavení v Ruzyni,“ zavzpomínal politolog. „Tentokrát to snad mělo být nahraženo lépe diplomaticky připravenou cestou a návštěvou. I na podání rukou došlo, ale o čem se mluvilo, víme jen z českých zdrojů. To, že český premiér nabízel pomoc při řešení nějakých dopravních problémů na Jávě, a v stále jen ještě projektovaném novém hlavním městě na Kalimantanu (pro naši delegaci Borneu), bylo trochu netaktní. Zvláště, když na dobu bojů za osvobození, jsme společně s Indonésany vzpomínali s režisérem Vladimírem Sísem v Indonésii dodnes známým filmem Akce Kalimantan,“ dodal.
Přidává i tato slova: „To, že tam naše delegace, která chtěla ‚tlačit‘ indonéskou vládu, aby domluvila vládě ČLR ohledně Tchaj-wanu a Ukrajiny, si vybrala k tomuto nátlaku poslední dny ramadánu, největšího svátku muslimů v největším islámském státu na světě, je snad jen nedorozumění, ale pro nediplomatické chování některých našich diplomatů téměř typické.“
„Ono to nedorozumění vlastně začalo už na Filipínách, kde na naši ignoranci doplatil, už asi posté, filipínský národní hrdina José Rizal a jeho litoměřický přítel Ferdinand Blumentritt. Archiválie k tomuto zvláštnímu přátelství jsou zčásti zapomenuté, zčásti poztrácené, ale přece jen něco v Litoměřicích a v Manile je. A naštěstí, Zdeňka Vasiljevová vydala na konci devadesátých let 20. stol. relativně důkladnou Rizalovu biografii, o které předpokládám, že ji naši dnešní vládní cestovatelé neznali, ale snad se do ní podívají po svém návratu do Prahy. Přesto k nám turisté z Filipín občas létají kvůli Pražskému Jezulátku - Jesu Niňo de Praga na Malé Straně, které je na Filipínách populárnější než všichni čeští politici dohromady," přidal další podrobnosti politolog.
V Asii napraví pověst firmy Škoda Auto
Český premiér Petr Fiala si o víkendu ve vietnamské provincii Quang Ninh prohlédl vznikající výrobní závod Škody Auto a místní firmy Thanh Cong Motor. „Snad to k něčemu bude a snad se někde v Asii napraví pověst Škoda Auto, která byla v jiných částech jihovýchodní Asie a Dálného východu, doufejme, že nikoliv nenávratně, poškozena vystoupením pana senátora Vystrčila a odmítnutím počítat ‚grošíky‘ ve prospěch Škoda Auto WV,“ podotýká Zbořil. „Ve Vietnamu existuje konkurenční atmosféra mezi subjekty čtvrté, někdo tvrdí, že dokonce už páté industrializace, a tak se snad nezapomene na dlouholeté vztahy mezi Vietnamem a ČSSR, i když i ty procházely vývojem, který není vždy hodný obdivu. Nevím, zda pan premiér projevil zájem vidět v provincii Son My památník v u nás trochu zapomenuté vesnici My-lai, ale na to asi nebyl v programu čas,“ dodal.
Autoritativní výzva k mobilizaci?
Šéf nejsilnějšího opozičního parlamentního hnutí ANO Andrej Babiš míní, že Fialova vláda žije pouze z práce vlády předchozí. „Je to skutečně tristní působení této vlády, která nemá ani program,“ uvádí Babiš na svém facebookovém profilu. „Když sleduji zejména v poslední době česká média, nabývám dojmu, že nic tak špatného a hodného, už i trestně právního zkoumání v ČR nikdy nebylo. Andreji Babišovi se nelze divit. Jeho menšinová vláda byla vystavena nevybíravým a většinou vulgárním útokům ze všech stran,“ komentuje politolog. „Vzpomínáme ještě na pirátské heslo Pusťte nás na ně!? To dnešní Babišovo Ať si to užijou! je proti tomu něco jako hudba andělská. K neřestem české politiky, ale známe to i z jiných částí světa, patří, že když se něco nedaří, tak místo toho, aby se k odstranění problémů spojily vládní strany a opozice v zájmu ‚obecného dobra‘, nebo jinak, třeba i mírněji, přeformátovaného politického programu, se zdá být nemožné. Dokonce i první exprezidentské prohlášení Miloše Zemana na téma My nejsme lůza, my jsme Lid!, které končí odkazem na slova Ronalda Reagana, která vyzývají k ‚vykopání vládců z úřadů a funkcí‘, si sice trochu zahrává s apelativní a expresivní funkcí českého jazyka a angličtiny, ale autoritativní výzva k mobilizaci to je,“ dodal.
A pokračoval dál: „S tím, že se na internetu můžeme setkat s názory, že Fialova cesta do Asie je ‚pokus o druhé Sarajevo‘, je sice asi jen zbožné přání některých zájmových skupin, ale jak víme vše, co je v politice myšleno a řečeno, může být někdy také uskutečněno. Sice často jinak, než si na začátku ‚všichni‘ přáli, ale dynamiku to do politických procesů a aktivit vždy nějakým způsobem, třeba i zadními vrátky, může dostat.“
„Když je předsedkyně Poslanecké sněmovny ráda, pozor…“
Do Česka už neteče žádný ruský plyn. Dřív ho bylo až 97 %. To je zpráva, kterou okomentovala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová na svém twitterovém profilu. „Jsem ráda, že se nám podařilo anulovat naši závislost na zločinném režimu,“ uvedla k tomu. Ekonom Lukáš Kovanda však v minulých dnech upozornil na studii, kterou provedlo finské Středisko výzkumu energií a životního prostředí. Podle této studie například ropa z Ruska na Západ stále proudí v obřím množství, jen jinak označená.
„Když je paní předsedkyně PS PČR něčemu ráda, měli bychom se mít na pozoru. Studnicí moudrosti sice být nemusí, ale některá její slova, ať už jakkoli myšlená, mají povahu poplašné zprávy. Doufám, že je nezačne zkoumat některá z agentur placených z EU paní komisařkou Jourovou a nedopadne to pro paní Markétu jinak, než předpokládala,“ komentuje Zbořil.
A další mediální trik na konec
Zbořil věnoval pozornost i diskusi, která se týká dovozu ukrajinského obilí. „Shodou okolností jsem poslouchal zajímavou diskusi odborníků, kteří se ve svých názorech lišili, ale také shodovali téměř všichni v tom, že se jedná o další mediální trik, jehož medializací se různé strany snaží dosáhnout vlastního, někdy dokonce jejich členové jen osobního prospěchu,“ uvedl Zbořil. „Problémem je, že se tento problém už dostatečně medializoval, a to tak, že se mohl stát v rámci rusko-amerického konfliktu na Ukrajině snadno dostupnou zbraní zainteresovaných stran, které jsou rozhodnuté, ji používat. Domnívají se, že podobně jako u akce covid, že je to mediálně vzrušující, ale neprůhledné, a proto použitelné třeba jen jako záležitost, jejímž posláním je manipulovat nejen cenami obilí, ale podle zpráv z Polska, i dalších potravinářských komodit, o jejichž obchodování toho víme ještě mnohem méně než o té nešťastné pšenici,“ dodal.
Na závěr politolog připomíná: „A nezapomínejme, že zemědělci pracují s jiným kalendářem než automobilky, ale že spekulanti dokážou spekulovat na světových trzích s čímkoliv.“
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá