Vztahy mezi Tureckem a Evropou se zhoršují. Lze situaci vnímat tak, že jsme na pokraji nové vlny bezpečnostních problémů v Evropě, nyní kvůli tureckému prezidentu Erdoganovi? Dal najevo, že umí pohnout svými krajany v západní Evropě a přinutit je brojit proti většinové populaci a chuť pustit uprchlíky z Turecka k nám. A pak, má v zásadě největší armádu v Evropě, s dotykem na Blízký východ. Co říci ke krizovým scénářům ve smyslu: Erdogan proti Západu poštve Turky žijící na Západě, zaplaví EU uprchlíky a využije proti Evropě i svou armádu? Nebo situace není až tak vážná?

Chyby je potřeba hledat u sebe. Je to pořád stejné. Válku v Sýrii rozpoutal Západ. Že jsou v Turecku různé skupiny, sunnitská skupina, konflikt, který má Turecko s Kurdy, to je podle mého názoru druhořadé. Problém je, že tam byla rozpoutána válka. Řečeno jinak, problém s uprchlíky nemůžeme vyřešit dohodou s Erdoganem, ale tím, že se přestane válčit v Sýrii. Tam je problém zakopaný. Pokud se nebude válčit v Sýrii, Iráku a v Afghánistánu, nebudou z těchto zemí přicházet uprchlíci. Dohadování s Erdoganem je až spor na druhé linii obrany. To je jako léčit následky, a ne příčiny nemoci. A že vydírá? Proč by to nedělal. Vydírat začal až po několika letech, kdy mu Evropská unie vůbec nepomáhala s uprchlíky ze Sýrie. Tam byly miliony uprchlíků z války, kterou živil Západ. Tak Erdogan uvolnil trasy do Evropy a formuloval požadavky.

Druhý problém je, že se musíme naučit Turecko vnímat jinak než dosud. Situace ve světě se kompletně mění. Specifická váha Evropy není taková, jako byla před deseti, natož před sto lety. Musíme si zvykat na to, že Turci jsou rovnocenným partnerem a mají větší ekonomický růst než Evropská unie. Je to partner, se kterým se musí řádně jednat. Že jsme v době, kdy Evropa potřebovala pracovní síly a Turecko jí mělo nadbytek, dovolili, aby se tu usídlila velká turecká diaspora, je naše velká vina. A že se zpolitizovala? To je druhá věc. Ale proč by se nezpolitizovala? To patří k samozřejmostem lidského života. Zpolitizovanost turecké menšiny v Evropě je dána tím, že to v samotném Turecku kvasí a turecké problémy se přenášejí. Že nám Erdogan v řadě věcí nevyhovuje? Komu dnes vyhovuje Trump? Před dvěma roky by bylo nepředstavitelné, že by někdo například v Německu ve volební kampani kritizoval amerického prezidenta. Dnes to dělají všichni. Takže proč se máme divit tomu, že Trump kritizuje Merkelovou a Schulz má výhrady k Trumpovi, Erdogan má výhrady k Merkelové a Merkelová má výhrady k Erdoganovi? Vztahy se mění v globálu a v tom je problém. Homogenita Západu se vytrácí. Dokonce se dá říct, že jsme zrovna v etapě, která nemusí být dlouhá nebo může být i smrtící, etapě sebediskreditace Spojených států. To, co předvádějí média, opozice vůči Trumpovi, ukazuje Spojené státy v neuvěřitelném světle. Oni si to neuvědomují, protože žijí svými vnitřními problémy. Ale jak se dívají odjinud, například z Latinské Ameriky, na Spojené státy, které jsou takto rozhádané, s únikem informací od zpravodajských služeb? Co se tam v posledních letech děje, je nebývalé, WikiLeaks, Snowden… Která složka států v USA funguje, řekněme, normálně? A totéž se děje po celém Západě. Vždyť se podívejte, jak vypadá volební kampaň ve Francii. Stát nám kádruje orgány činné v trestním řízení a ty kádrují prezidentské kandidáty. To jsou všechno změny, které prožíváme. Turecko je toho všeho jen aspekt a my ho zdůrazňujeme, protože Turecko je jiné. Ale v čem jsou jiné vztahy s Tureckem než vztahy se Spojenými státy? Také si politici nadávají.