Ani jeden z nás není IT expert, ale pokračující kauzu ruských hackerů, kteří mohou v USA málem za vše, jistě sledujeme. Donald J. Trump slíbil předložit fakta, která verzi raženou Obamou zpochybňují. Washington Post vystrašil čtenáře zprávou o hacknutí elektrárny ve Vermontu, ale bylo to nakonec vše jinak. Někteří analytici mluví o tom, že Obama bude chtít do konce svého mandátu ,,rozhnívat“ vztahy s Ruskem na maximum, a obávají se, kam až bude moci zajít. Co s tím vším?
Co s tím vším? Asi nic. Musíme počkat ještě asi dva týdny, po něž bude Barack Obama ve funkci, a uvidíme, co všechno ještě stihne. Je to svým způsobem ale zajímavé – jeho snaha zpochybnit legitimitu Trumpova zvolení jako by neznala hranic. Takže možné je ještě cokoli, co vás napadne. Žádná chromá kachna! Pěkně aktivní chromajzlík je to! Nicméně, současně je třeba konstatovat, že postupuje hodně dětinsky – nejprve se kasá, že kdyby kandidoval proti Trumpovi on, tak vyhraje, což ze všeho nejvíc připomíná přetahování malých kluků na pískovišti. „A já ho mám většího než ty! A můj velkej brácha čeká, až písknu!“ A když pak ještě odhalili ruský hacking v elektrické rozvodné síti ve Vermontu – v počítači, který ani nebyl připojený k internetu, našli jakýsi starý ukrajinský vir, což má dokazovat ruskou stopu – tak už se dostáváme na úroveň logiky houpacího koně. Pro supervelmoc je to krajně nedůstojné.
Uvidíme, jestli to Trump celé rozmetá ještě před nástupem do funkce, nebo to nechá „vyhnít“, nebo co vlastně udělá. Ale jak říkám, „důkazy“ jsou pozoruhodně slabé a terčem celé kampaně není ani tak Rusko, jako spíš Trump. Pro mě je ale nejdůležitější, že se nikdo ani nepokouší zpochybnit obsah zveřejněných e-mailů, a Demokraté se navíc dál tváří, že bez ohledu na odhalenou zkorumpovanost clintonovského klanu by Hillary byla lepší prezidentkou než Trump.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Huml