„Už jsem někde napsal, že tentokrát ani nešlo o soupeření Miloše Zemana s protikandidáty, ale doslova o ‚válku médií‘ proti Zemanovi,“ zamýšlí se nad výsledky voleb politolog Zdeněk Zbořil. „O jeho ‚tažení na Východ‘ bylo napsáno tolik nesmyslů, že kdyby si je přečetl třeba čínský prezident, neprojížděl by se v královském kočáře po Londýně, ani by nejel za Barackem Obamou do Washingtonu. Útočnost některých médií i jednotlivců byla tak intenzivní a vulgární, že zabránila mnoha kritikům Miloše Zemana vystupovat na veřejnosti,“ dodal. „Nechci tvrdit, že tato agresivita byla řízena z nějakého politického zákulisí (i když i to je možné), ale byla tak monotónní, že si její účinkující neuvědomili, že také mohou nudit. Kde vlastně skončila třeba Kroměřížská výzva, která se ani po dvou letech nedokázala včas dohodnout na jednom kandidátovi? Nevěřím ani na snad chystanou ‚tyrkysovou revoluci‘, ale to ještě neznamená, že někteří lidé se nechtějí považovat za revolucionáře. Až se zdá, že za tak bláznivými nápady stojí Putinovi ovlivňovači nebo nějaký tajemný ruský oligarcha,“ poznamenal Zbořil. 

Těch, kteří dlouhodobě kritizovali Miloše Zemana, byla spousta. Ale kdo nejvíc pomohl Jiřímu Drahošovi k zisku 48,63 procenta hlasů? „Na tuto otázku neumím odpovědět, respektive neumím označit osobu, která by se nějak výjimečně zasloužila. V novinách, a někdy i v ČT, radikálně vystupoval Petr Pithart a jeho bývalý blízký spolupracovník Jaroslav Veis, ale ani oni nevynikali nad zástup. Snad nejsnaživější byl Michal Horáček, který ve druhém kole nabídl panu Drahošovi i materiální podporu, ale dovolil bych si tvrdit, že mu mohl být prospěšný i svou určitou politickou kreativitou, která byla řádově vyšší než u dalších kandidátů,“ reagoval Zbořil.

Bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek aktuálně odmítl blahopřát prezidentovi ke zvolení, což na sociální síti vysvětlil takto: „Několik z vás mi vyčetlo, že jsem negratuloval vítězi voleb. Nejsem pokrytec. Neumím blahopřát falešnému hráči, který mě používal jako bubáka, když měl strach, že mu nestačí ‚hordy migrantů valících se do země‘.“ A jak se podepsal Miroslav Kalousek v uplynulých letech na vnímání prezidenta Miloše Zemana v očích voličů? Používal ho Zeman jako „bubáka“? „Myslím, aniž jsem to statisticky sledoval, že pan prezident Zeman častěji mluvil o panu Bakalovi než o panu Kalouskovi. Miroslav Kalousek byl spíš ‚bubákem‘ Andreje Babiše, ale Zeman se raději zajímal o kováře než o kovaříčka. Spíše bych řekl, že Zemana jako strašáka a toho, kdo ohrožuje demokracii a právní stát v ČR, používal ve svých verbálních eskapádách pan Kalousek. Také to slovo pokrytec, které pan Kalousek použil k sebeprezentaci, není možná namístě a nevím, koho jím chtěl přesvědčit, že právě on jím není,“ popsal politolog.

I hrubé urážky voličů sehrály svou roli

Doktor Zbořil popsal i to, jaký vliv na výsledek hlasování mohla mít média. „Pětileté ostřelování Miloše Zemana jako politika i jako prezidenta ČR, o které si několikrát i sám řekl, bylo až nechutné. Nakonec se ukázalo, že podobně jako při frontálním útoku na Andreje Babiše a jeho ANO 2011 v parlamentních volbách byl efekt, jak se dnes říká nepěkně, kontraproduktivní,“ uvedl Zbořil. „Zejména pak až hrubé urážky voličů (od zbavení je volebního práva až po jejich degradaci z občanů na obyvatele atd.) sehrály svou roli, kterou si dnes, ve dnech bojů o interpretaci výsledku voleb, mnozí nechtějí přiznat. Nejen média tištěná nebo audiovizuální, ale i tradiční médium, jako je divadlo a jeho personál, se prezentovalo aktivisticky a bude zajímavé sledovat, jak budou pokračovat ve snaze naplnit výzvu Jiřího Bartošky k občanské neposlušnosti nebo, jak říká jiný z podobné branže, ‚realizovat model roku 1989‘,“ dodal.

Na závěr kampaně pak přišly televizní debaty. Prezidentskou debatu v České televizi zhodnotil doktor Zbořil takto: „Podle ohlasů na poslední rozhovor obou kandidátů se zdá, že ty 2,6 mil. diváků bylo spokojeno. Ve skutečnosti to  nebyla diskuse nebo polemika, ale zkoušení. Pochválená paní moderátorka popravdě nemoderovala, tj. nemírnila  bouřlivou diskusi, ale kladla oběma pánům otázky, na které oni odpovídali jako ve škole. A pokud se jí to zdálo potřebné, sama ještě odpovědi upřesnila svou závěrečnou poznámkou. Proto nedošlo k velkému jiskření intelektů obou ‚zkoušených‘, a pokud se jim podařilo z tohoto modelu, typického pro besedování na ČT 24, uniknout, ukázalo se, že oba pánové umějí přemýšlet a mluvit o politice.“ Politolog ještě doplnil: „Mně osobně trochu vadila ta ponurá rudolfínská scenérie, která by se snad lépe hodila do filmu Spalovač mrtvol, ale to není důležité. Proti vkusu žádný dišputát.“

Nebezpečné nejsou jen mánie, ale i deprese…

„Nezvítězili jsme, ale neprohráli jsme,“ uvedl, když už bylo vítězství prezidenta Miloše Zemana jasné, kandidát na prezidenta Jiří Drahoš. Věří, že zůstane vlna nadšení ze strany bývalých protikandidátů a těch, kteří „nesli naději a šanci na změnu“. A co se stane s touto vlnou podle doktora Zbořila? „Ještě se o tom nadšení dále zmíním. Ale jen zde a na začátku bych připomněl slova pana dr. Hnízdila o frekvenci výskytu duševních chorob v ČR. Já jsem si z nich vybral upozornění na to, že nejsou nebezpečím jen mánie, ale i deprese, a že se s tím budou umět, třeba i Drahošovi bývalí protikandidáti, vyrovnat,“ uvedl politolog.