V rozmezí necelých dvou hodin vystoupili v tomto týdnu ve vysílání ČT24 dva politici ČSSD a jejich slova k událostem na Krymu zněla naprosto protichůdně. „Použití vojenské síly je pro mě principiálně nepřijatelné. Vnímám to tak, že ta situace s ruskými vojsky v roce 1968 a teď na Krymu je velmi podobná,“ prohlásila v pořadu Hyde park místopředsedkyně Senátu i ČSSD Alena Gajdůšková.

Uplynulo něco málo přes hodinu a v Událostech, komentářích se sociálnědemokratický ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek vyjádřil ve zcela opačném gardu. Začal tím, že pokud by měl brát vážně výrok republikánského senátora Johna McCaina ohledně oživení úvah o výstavbě radaru v Česku, tak by bylo zřejmé, že nám v jednu chvíli někdo lhal. „Buď teď, nebo tehdy. Protože tehdy se tvrdilo, že ten systém je nařízený nikoli prori Rusku, ale proti Íránu a Severní Koreji,“ upozornil Jan Mládek.

Podle něj je ale klíčové něco jiného. „Rusko je dnes v zoufalé situaci, neustále ustupuje. Na východní Ukrajině jsou klíčové závody pro ruský obranný průmysl a pokud by se východní Ukrajina přímo, nebo nepřímo stala součástí NATO, tak to velmi vážně poškodí obranyschopnost Ruska. Takže prezident Putin bojuje vlastně o poslední možnost udržet Rusko jako významného hráče,“ uvedl Jan Mládek.

Ve čtvrtek se pak uskutečnila schůzka ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka s trojicí sociálních demokratů, kteří se proti jeho názorům ohradili. Vedle bývalého ministra zahraničí Jana Kavana se schůzky zúčastnili poslanci Jaroslav Foldyna a Stanislav Huml. Foldyna, vytrvalý obhájce ruského postupu na Krymu, po jednání naznačil, že jej Zaorálek příliš nepřesvědčil.

Spousta členů ČSSD vnímá zahraniční politiku hodně emotivně

Podle politologa Lukáše Jelínka je chybou, že se sociální demokraté k dění na Krymu vyjadřují tak odlišně. „Zahraniční politika není žádná legrace ani žádná cochcárna. Naopak je důležité, aby v okamžiku, kdy je sociální demokracie vládní stranou, byly její názory na zahraniční politiku konzistentní. Ale u sociálních demokratů vidím problém v tom, že spousta z nich vnímá zahraniční politiku hodně citově, hodně emotivně, nikoli racionálně,“ říká pro ParlamentníListy.cz Lukáš Jelínek, politolog z Masarykovy demokratické akademie.