„Nevím, zdá se mi, že tam hrají roli různé faktory,“ reaguje Erik Best na otázku, jestli pád rublu nemůže být záměrně vyvolán zvenčí. Vliv na to podle něho mohou mít jak dosud platící sankce, tak pouze obecný strach. „Proto lidé převádějí peníze do cizích měn a kapitál utíká z Ruska,“ upřesňuje svůj pohled.

Konkrétní důvod by mohl být i jinde. „Zahraniční média na rozdíl od českých o tom psala, v českých novinách jsem nic neviděl. Jde o to, že Rosněfť musí splácet nějaký úvěr a ruská centrální banka kvůli tomu vydala obrovské množství rublů. Jde o složitou finanční transakci a výsledkem je, že přišlo na trh hodně rublů, proto ten trh padl. Psaly to Financial Times, New York Times a mluvil o tom na Facebooku ten opoziční politik Němcev. Podle mě je to věrohodné, i když nemám vlastní informace. Všichni věděli, že Rosněfť má problémy, protože si půjčil peníze na nákup konkurenta a už několik měsíců požaduje peníze po ruském státu,“ konstatuje Best.

„Nevím, jestli je za tím i George Soros, ale spekulují místní podnikatelé, a to je součást problému, že Rusko umožnilo spekulaci, když dávalo najevo, že bude podporovat rubl, přestože padá na určitou úroveň. Bohužel hodně lidí na tom vydělalo hodně peněz, pak za to nese odpovědnost širší publikum,“ je přesvědčen.

Obrovskou roli v tom navíc podle Besta hraje pád ceny ropy a možná je to prý problém číslo jedna. „Sám Putin míní, že za tím je Saúdská Arábie, ale ne, že chce poškodit Rusko, ale chce z trhu vytlačit producenty ropy, kteří mají vysoké náklady – a to je konkrétně břidlicový plyn v Americe. The Economist opakuje tu samou tezi, že za tím stojí Saúdská Arábie. Pak můžeme pouze spekulovat, zda je to se souhlasem USA, nebo to je akce samotné Saúdské Arábie,“ pokračuje v komentáři pro ParlamentníListy.cz analytik.

Hrozí Rusku zhroucení, jak uvádějí titulky západních novin? „To je složitá otázka. Západní média chtějí ten dojem vyvolat. Dnes bylo na první straně International New York Times, že krize může představovat hrozbu pro Putina. Jejich poselství je takové: Pokud tam bude Putin, budeme tlačit a je na vás, abyste se rozhodli, zda chcete, abychom my v tom pokračovali. Nikdo to neříká, ale je to nepřímá výzva k tomu, aby sesadili Vladimira Putina. Nemyslím, že je to spiklenecká teorie, oni to víceméně píšou otevřeně. Pak je tu samozřejmě teorie, že USA chtějí dovézt demokracii do Ruska. To už je pak otázka, odkdy ta snaha existuje a zda je s tím spojený současný pád ceny ropy,“ ptá se Erik Best.

Jaké ekonomické možnosti Rusko má? Za předpokladu, že budou stále nízké ceny ropy, budou pokračovat sankce a ruské společnosti navíc chtějí peníze po státu, protože západní financování je zablokováno… Je tedy Rusko schopno sehnat peníze na prosté fungování státu a také na výrazné investice? Ke komu pro ně půjde, do Číny?

Podle Erika Besta se v tom Čína příliš nechce angažovat. „Nechce třeba půjčovat víc peněz Rusku, protože má také strach z vývoje. Pro mě je otázka, do jaké míry může Západ tlačit, aniž by se problémy v Rusku staly také našimi problémy. Je tu zásadní potenciální problém, že pro Spojené státy, které jsou daleko, je větší tlak přijatelný. Zatímco pro Evropu nikoli, protože ta by to pocítila mnohem dříve,“ míní.

„To je přesně, co jsme slyšeli včera od premiéra Sobotky, který řekl, že z toho nemáme mít radost a že to bude mít vliv na českou ekonomiku. S tím souhlasím. Myslím, že první vlna sankcí příliš velké riziko nepředstavovala, protože se to vztahovalo na nové smlouvy a nový byznys, ale teď, když padá cena ropy a rubl, má to přímý vliv na existující kontrakty, např. na Home Credit v Rusku to má obrovský vliv,“ poukazuje analytik na konkrétní příklad.

Na začátku prý Evropa neměla problém se silným nátlakem vůči Rusku, jak to chtěli Američané a německá kancléřka Merkelová s tím souhlasila. Ale teď jsme podle Besta zase v pozici, kdy Evropa začne křičet, že my to takhle nechceme.