Po pařížských atentátech došla už většině politiků světových velmocí trpělivost a například USA chtějí okamžitě zintenzivnit údery na Islámský stát. Francouzi nyní společně s Ruskem už bombardují pozice islamistů i ze svých letadlových lodí. Dokonce generál Pavel již říká, že bychom se proti IS měli spojit i s Ruskem. Myslíte si, že tedy konečně dojde k pozemní invazi proti Islámskému státu? Anebo zastáváte názor, že bychom to měli nechat na okolních arabských státech?
Vyslat pozemní síly do Sýrie zní hezky a je pravda, že stále platí: „území, kam nevstoupí bota pěšáka, není dobyto“. Jenže! Zdá se, že došlo k poučení z akcí v Iráku a Afghánistánu. Barack Obama říká, že vyslání pozemních sil musí nutně znamenat okupaci teritoria, a asi má pravdu. To si určitě uvědomují i Rusové. I z diskuze u Moravce je jasné, že naši, ale asi nejen naši představitelé neví, co potom. Zkrátka není jasná Exit strategy. Něco začít a pak nevědět čím, jak a kdy skončit, co vytvořit náhradou za poražené, jak nevyvolat ještě větší chaos, než byl před začátkem akce. Nechat se zavléct do trvalé přítomnosti vojsk na neklidném teritoriu, navíc s vědomím, že v podstatě IS je a byl z určité míry podporován některými arabskými zeměmi? A jak bude reagovat Írán, bude nutné podniknout akci i proti němu? Co udělá Čína? Určitě by se pak rozpadla koalice USA a Rusko. Proto ta opatrnost. Z těchto důvodů se domnívám, že žádná pozemní operace evropských států spolu s USA nebude. Jedinou šancí je využít syrských vládních sil spojených s částí ochotné „umírněné“ opozice. Osud Asada, pokud bude zájem skutečně problém vyřešit, je v tomto okamžiku vedlejší. Myslím, že dojde ke změně Ústavy a prezidentský systém bude nahrazen parlamentním, Asad bude chvilku hrát loutkovou roli a pak zmizí do azylu.
Neměla by Evropská unie – v souvislosti s navázáním vojenské spolupráce s Ruskem – zrušit sankce vůči Putinově administrativě? Souhlasíte s tím, že státy EU a USA na víkendovém summitu G20 tyto sankce prodloužily?
Má to fungovat sice jako podpora současného ukrajinského režimu, ale domnívám se, že to není v současnosti zrovna šťastné rozhodnutí. Sleduji delší dobu události na Ukrajině a excesy se spíše, i podle hlášení pozorovatelů OBSE, dějí na straně ovládané vládou než u separatistů. Především do budoucna vidím sankce jako dost neperspektivní opatření. Teď by se hlavně měla utvořit pevná koalice s Ruskem proti Islámskému státu a jinými kroky ji není vhodné oslabovat.
Po nejnovějších agresivních výhrůžkách Islámského státu se francouzští, ale i další evropští politici obávají napadení chemickými nebo biologickými zbraněmi. Je jejich strach reálný?
Bude záležet na tom, k čemu se teroristé dostanou. Biologické a chemické zbraně s velkou účinností není zase tak snadné si opatřit, nebo je vyrobit jako například výbušniny k sebevražedným atentátům. Ovšem jako chemická zbraň může sloužit i destrukce průmyslových zásobníků, například chlóru. Proto si myslím, že i když riziko vyloučit nejde, vysoké v současné době určitě není.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán