Kancléřka Angela Merkelová konstatovala, že doby, kdy jsme mohli plně spoléhat na ostatní, skončily, a že k tomu dospěla v posledních dnech. Připomeňme, že Donald Trump, místo aby ujistil spojence o spolupráci, jim vyčinil za to, že málo platí. Když situaci shrneme: Evropa by měla konečně připlatit do NATO a jít si po svém. Evropské otěže třímají v rukou Merkelová s Macronem. Média píši o tom, že se otevřela nová kapitola v transatlantických vztazích, jenže to jsme věděli od začátku, že Amerika je jaksi na prvním místě... Máme se těšit na evropskou armádu pod německým velením?

Otázky jsou teď dvě, jaká je zahraniční politika Spojených státu a jak se mění Evropská unie. Proměna EU je pro nás samozřejmě nejdůležitější a vidíme už několik let, že se nám poněmčuje. Angela Merkelová převzala otěže, a i když mluvíme o tandemu Paříž–Berlín, první housle hrál v posledních letech Berlín. Vidíme německé vojáky v Pobaltí, německou politiku v Řecku, samozřejmě i německou politiku kolem migrace. Na těchto ‚drobnostech‘ sledujeme, jak se mění Evropa v německém duchu. A teď je otázka, jak to bude dál pokračovat.

V tom, co řekla Merkelová, jsou obsaženy dvě zásadní možnosti. První: my situaci, kterou nám dal Trump, využijeme k většímu poněmčení Evropské unie. Druhá může být stejně pravděpodobná jako první. Merkelová je bytostně spojená se skupinou kolem Clintonové a Obamy a s ohledem na dramatický konflikt ve Spojených státech svými prohlášeními nepřímo podpořila antitrumpovskou opozici v Americe. A pak je v tom schovaný ještě třetí motiv, který může být spojený s předchozími. Když Trump řekne: všichni máte dávat dvě procenta na obranu, tak pokud jde o Německo by to znamenalo, že ze současných asi 41 miliard by měli dávat 69 miliard eur ročně na tzv. obranu. Jinými slovy vojenská zátěž rozpočtu Německa je obrovská, a kdyby se ještě zvedla... Němci nevidí k tomu důvod. Nemluvě o tom, že závazek dvou procent je spojen s představou, že se má dávat z toho dvacet procent na nákup a výzkum a vývoj. Nákup amerických zbraní. Proč by to Němci dělali?

Tady to Washington trošinku přepálil. Oni to přepálili už ve Walesu v roce 2014, kdy se takto dohodli, ale tlačit dnes na Německo, že má dávat úplně zbytečně o tolik navíc? To je silné kafe a podle mého názoru pro Berlín nestravitelné. Že český nebo slovenský ministr běhají a slibují, to se bavíme o drobných. Ale v Německu se bavíme o obrovských penězích a znovu opakuji, zbytečně vydaných. To jsou šílené částky a dramatické růsty.

Myslíte si, že požadavek dodržení slibovaných výdajů na NATO posiluje nebo jde ruku v ruce s myšlenkou společné evropské armády? Že Evropa tímto tahem minimálně naznačí: my raději budeme platit vlastní vojáky, budeme dávat peníze na vlastní bezpečnost?

I to s tím může být spojené, ale samozřejmě se tahle myšlenka zasekne, což se už stalo několikrát. Nápad – uděláme si západoevropskou armádu – se táhne od padesátých let. Asymetrie se v tzv. evropské armádě nezmenší. Pokud jde o množství vojáků, dominovali by Němci, ale Francie a Británie mají jaderné zbraně, Německo ne – a už jsme u toho: jakou armádu stavíme? Chceme větší policejní sílu, nebo armádu jako globálního hráče? Pak potřebujeme strategické zbraně, špionážní družice, rozvědku... Jakou chtějí stavět armádu? To jsou hry s neznámými ciframi.

Pak je také otázka, k čemu ta armáda bude, z čeho se bude platit, když už si jednu platíme, a proti komu armádu stavíme? Ale to je asi nepodstatné, to nikoho nezajímá.

(Smích) Ano, ono je to od začátku nesmyslné. To víme. Bavíme se o obrovských paradoxech. Některým vojákům se libí, že by se výdaje měly dramaticky zvedat.

Titulek článku Foreign Policy doslova zní „Německo potichu buduje evropskou armádu pod svým velením“ a v samotném jeho obsahu se tvrdí, že Berlínu v jeho úsilí napomáhají Rumunsko a Česká republika (doslova: „Německo a dva jeho evropští spojenci, Česká republika a Rumunsko, potichu učinili radikální krok na cestě k něčemu, co vypadá jako armáda EU... Oznámili integraci svých ozbrojených sil.“). Ačkoli ministr obrany Martin Stropnický tvrdí opak, Foreign Policy uvádí, že obě země hodlají začlenit jednu svoji brigádu do německých ozbrojených sil. Může to být jen konspirace?

Ale může to být i trošku pravda. Jestli se někdo pozitivně vyjadřuje o společné evropské armádě, pak je to český premiér. Ale ani v Evropské unii na vrcholu managementu, v Komisi, neexistuje jednota. Ale znovu opakuji, nedokážu si ji v této fázi vůbec představit. Aby to byla armáda, která by byla schopná být srovnatelnou s ruskou armádou z hlediska strategických zbraní? V jiných případech, mluvme spíš o posílení policejních sborů. Samostatná armáda v klasickém slova smyslu, to je když tak jen nástroj jak podstrčit státům nespokojeným s EU další federální prvek. To je instituce federální, a ne unijní. O tohle všechno se tu hraje – a velmi špinavými kartami.