Pane doktore, na jedné straně USA a další západní země dovolují Ukrajině užívat jimi dodané zbraně k útokům na území Ruské federace, na straně druhé ruský prezident vyzývá, aby si dotyčné státy „uvědomily“, že jsou častokrát malé a hustě zalidněné. Přituhuje nám?

Většina komentářů, které jsem k tomuto nebezpečnému blufování četl, byla většinou předváděním se, kdo je větší, silnější a bezohlednější. Je pravda, že Putinova slova o možnosti zasáhnout zbraněmi hromadného ničení (ZHN) jsou dnes pro nás ještě nepředstavitelné. Ačkoliv víme, že s nimi nemáme „japonskou“ zkušenost, je pro nás  obtížně pochopitelná možnost, že aplikace článku 5. smlouvy NATO má svá omezení. Zejména pak daná článkem 1. stejné smlouvy. Nejmilitantnější členské státy Severoatlantické smlouvy předpokládají jednotné dodržení smluvních závazků, ale to je právě jen předpoklad. Když se někdy v dnešní době odvoláváme na historické zkušenosti z doby Mnichova 1938 a 15. března 1939, neměli bychom zapomenout nejen na ministerského předsedu Velké Británie Neville Chamberlaina, ale i celé dnes u nás už nevzpomínané Cliveden set (exkluzivní skupině britských politiků), kteří byli přesvědčeni, že nemá smysl válčit s Hitlerovým Německem „kvůli malé, neznámé zemi ve střední Evropě“. Těmto lidem se do války nechtělo ani po zákeřném útoku německých armád na Polsko o půl roku později a můžeme předpokládat, že by se pomalu rozhodovali i v dnešních dnech.

Kdo nás dnes přesvědčí, že smluvní partneři v NATO nebudou uvažovat podobně? Proč riskovat celosvětový jaderný konflikt, když to může být válka omezená na území, jehož velikost se stanoví dohodou bojujících stran?

Podobně si myslím, že v současné době probíhající „stepní válka“ na Ukrajině mohla vojenské elity na obou stranách poučit o tom, kolik je třeba investovat do zničení několika velkých měst na území dnešní Ruské federace. A také jakou přírodní katastrofu, třeba jen v Evropě, to může způsobit hned v několika evropských zemích. Aniž by proti nim byly použity „klasické“ ZHN. Proto na vaši otázku odpovídám ano, přituhuje, ale nejvíce se obávám dávno dutých hlav a necitelných srdcí politiků na všech stranách potenciálního konfliktu. Ten může dokonce vzniknout i z nedorozumění, ale při intelektuálním potenciálu, který čas od času evropští politici předvádějí na svých setkáních, si myslím, že je to více možné než nemožné.