Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Alexandra Vondry (ze 17.5.),  Lenky Víchové (z 16.5.), rektora Libora Grubhoffera, Miroslava Kalouska (z 12.5.) + (z 11.3.) + (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Džamily Stehlíkové, Michaela Kocába (z 13.5.) + (z 25.4.) + (z 25.2.) + (z 3.12.) (+ z 8. 11.),  Karla Schwarzenberga (z 5.5.) + (z 24.3.) +  (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Daniela Kroupy, Marka Ženíška (z 8.5.) + (z  27.2.) + (z 12.2.) + (z 26.1.) (+ ze 14.1.), senátora Zdeňka Papouška (z 8.5.) + (20.4.),  Marka Bendy, polské velvyslankyně Grazyny Bernatowicz, Jiřího Menzela, Tomáše Pojara, Daniela Korteho, Rudolfa Baránka, Libora Roučka, Michaela Romancova (z 20.4.) + (ze 7.1.) (+ z 20.8.),  Zdeny Mašínové (z 15.4.) + (z 27.3.) ,  Jiřího Zlatušky (z 18.4.) + (z 8.4.),  (+ z 21.2.) , Miroslavy Němcové (z 15.4.) + (z 26.3.), Jaroslava Hutky (z 18.4.) + (ze 31.3.),  Alexeje Kelina, Antona Litvina, Martina C. Putny, Pavla Teličky, Jany Černochové (z 11.4.), Jana Bartoška (z 12.4.) , Vladimíra Hučína, Romana Jocha (ze 7.4.) (ze 4.3.) + (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.),  Mariusze Jurosze, Karla Hvížďaly, Václava Vydry, Milana Uhdeho, Pavla Šafra (z 30.3.)+ (z 21.3.), Pavlíny Filipovské, Pavla Svobody, gen. Jiřího Šedivého, Ivana Langera, Františka Gábora, Jana Šinágla (z 22.3.), německého velvyslance , Tomáše Klvani (z 20.3.)+ (z 12.3.), Luďka Niedermayera (z 20.3.), Martina Bursíka (ze 17.3.) (+z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Svobody (z 16.3.) (+ z 28.1), Františka Laudáta, Grigorije Paska (ze 3.3.) +(+ 19.11.) (+21. 10.), Daniela Hermana, Alexandra Tolčinského (z 23.2.) + (z 13.2.), Heleny Ilnerové, Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.),  Štefana Füleho, Martina Jana Stránského, gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12) , Jana Zahradila,  Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Ivana Gabala (+ 21.11.), Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty,Tomáše Peszyńského,  Martina Balcara, Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského,  Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova,  Karla Janečka, Jana Urbana, Maji Lutaj či Františka Janoucha

Schůzkou ministra zahraničí Spojených států Johna Kerryho se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem začíná Zdeněk Zbořil své pravidelné ohlédnutí za nejzajímavějším politickým děním uplynulého týdne. V černomořském středisku Soči přijal šéfa americké diplomacie i ruský prezident Vladimir Putin. „Ačkoli to všichni komentovali, tak se ukazuje, že informace jsou úplně minimální. A že političtí komentátoři usuzují na obsah jednání jen z několika slov a z jejich tónu. A to ještě jestli si je dobře překládáme. Protože například mezi tím, co běží v angličtině na internetu, a českým agenturním překladem je jistý rozdíl v důrazu na vzájemné pochopení. Já ho tam nevidím,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

Podle jeho názoru jsou stanoviska obou ministrů zahraničí tak diplomaticky nečitelná, že se z nich dá usuzovat na cokoli. „Jak na kritiku ukrajinského režimu pana Porošenka, tak i na kritiku angažmá Ruské federace v celém tom konfliktu. Takže bych varoval před nějakým jednoznačným hodnocením. Domnívám se, že je to východisko k dalším jednáním mezi Ruskou federací a Spojenými státy. Jestli se nemýlím, tak je to proto, že se Spojené státy domnívaly, že nastává jakési sbližování mezi prezidentem Putinem a kancléřkou Merkelovou. A to její tvrdé antiruské prohlášení, které předcházelo té schůzce Putin – Kerry, je možná také podobnou diplomatickou hrou,“ domnívá se politický analytik.

Schůzka Kerryho s Lavrovem možná zabránila zahájení konfliktu

Nechce tvrdit, že zájem o tu schůzku byl marný, lidé však zřejmě čekali posun ve vzájemných vztazích, a tak možná čtou mezi řádky. Kerryho postoj nevnímá jako důsledek toho, že se ruské hospodářství nehroutí pod tíhou sankcí a vede si lépe, než se čekalo, což přiznal i americký magazín Forbes. „Nevíme, jak zájmové skupiny ve Spojených státech reagují, a zda vůbec zaznamenaly, že něco jako embargo na Ruskou federaci existuje, a zda se to teprve teď se zpožděním nedovídají a zda mají správně vyhodnocený dopad sankcí. Největší objem sankcí, ačkoli jsou tak radikálně podporované vládou Spojených států, se týká Evropské unie. Takže bych usuzoval jen na to, že dál pokračuje šachová partie mezi USA, Evropskou unií a Ruskou federací, v níž se hraje o to, kdo s kým a proti komu,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.