Bouřlivá debata se rozjela v Partii na Primě. Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová zdůraznila, že válku nikdo nechce a vyzvala k přijetí Ukrajiny a Gruzie do NATO. 

„Vzhledem k omezené roli strany Pirátů v české politice, a dokonce trochu i s ohledem na jméno této strany, k její malé oblibě u občanů ČR a omezené důvěryhodnosti dokonce u jejích vládních koaličních partnerů, bychom měli slova europoslankyně Gregorové brát vážně,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil. „Teď jenom, která slova? Ta, že válku nikdo nechce, nebo že by dvě země bývalé ‚socialistické a svazové republiky‘ měly být přijaty do Severoatlantické aliance, kterou většina jejích obdivovatelů dávno považuje za území, stát nad státy, ‚Zemi a stát‘, které Spojené státy vyzbrojují svými sice jen zbraněmi s prošlou garanční lhůtou, ale přece jen zařízeními použitelnými k vedení války,“ dodává a doplňuje: „Slavnou poválečnou sochu Překovejme meče v pluhy věnovanou OSN paní europoslankyně asi nezná, to se dnes v Bruselu nenosí, ale mohla by vědět, že bez ohledu na tuto velkou myšlenku se po světě válčilo a válčí od té poslední nepřetržitě sedmdesát pět let a lidé umírali a umírají bez ohledu na ušlechtilá přání několika Pirátů, kteří předstírají, že nejsou nikým, ale chtějí být vším.“

Jinde si pamatují miliony mrtvých z druhé světové

„Ukažme Vladimiru Putinovi, že se nic strašného nestane,“ uvedla také Gregorová. A co by nastalo, pokud by se její scénář, tedy Ukrajina a Gruzie by se teď staly členy NATO, naplnil? „Nejsem si jistý, zda V. V. Putin a nukleárními zbraněmi vyzbrojené Rusko nebo dokonce Čína uvěří, že by se nic strašného nestalo, jak tvrdí paní europoslankyně, protože o těch 28 mil. obětí druhé světové války sice ona mnoho neví, ale jinde si pamatují, kdo jenom z Evropy byl za ně odpovědný,“ dodává.

Když si uvědomíme, že základny NATO jsou na hranicích Ruské federace, kterou Piráti chtějí přesvědčit, že se nic strašného nestane, měla by podle Zbořila ctihodná europoslankyně vysvětlit, co považuje nebo nepovažuje za „strašné“. „Kolik a kde viděla lidi umírat jen proto, že někdo zatoužil po jejich zemi, kde žijí po staletí. A proč jim jejich přírodní bohatství tak závidíme, že je chceme zatáhnout do dalších válek pod záminkou členství v NATO, jejichž první článek smlouvy paní poslankyně zřejmě také asi nikdy nečetla,“ podotýká.

Podle poslance Ondřeje Koláře by se neměla konat olympiáda v Číně. Dojde totiž k politizaci olympijských her. Vyjadřoval se k tomu také v Partii.

„To je sice legitimní názor, který nelze zakázat žádnému politickému nebo sportovnímu analfabetovi, jenom bychom mohli pana poslance upozornit, že se trochu opozdil. Jak říká dobrý voják Švejk, jako Napoleon u Waterloo, a může skončit jako on se stejnou slávou.
Přitom stačilo jen začít o této věci mluvit alespoň už před čtyřmi lety a nečekat, až bude několik dní do zahájení her,“ komentuje Zbořil. „Nebo pan poslanec mohl, podobně jako Miroslav Kalousek kdysi v Ruzyni, zabránit svým tělem odletu korejského letadla s českými olympioniky a jejich doprovodem do míst konání ZOH. Jistě by si vysloužil jejich obdiv. Takto ale jen dosáhl toho, že vysvětlil české politické elitě, proč nemá do Číny letět, a jistě si tím vysloužil její obdiv,“ říká politolog. „I když na druhé straně, možná se ani on, ani jeho kolegové do Číny už dlouho nepodívají, jako jejich litevští kolegové ve zbrani, a budeme se muset starat o to, ve které zemi příští ZOH budou. A být citliví k dodržování lidských práv, protože v současném světě takových míst moc není. Dokonce ani v Evropě, kde sice ještě nemáme Guantanámo, ale policejní síly umějí vysvětlovat demonstrantům proti očkování, co to je svoboda a demokracie těmi nejbrutálnějšími způsoby,“ dodal. 

Vytrácení se „amerického snu“ pokračuje

Německo zůstává v souvislosti s ukrajinskou krizí opatrné. „Zda se něco někde pohne, opravdu nevím. Vytrácení se ‚amerického snu‘ pokračuje ve velkém stylu, někteří pozorovatelé sociální a ekonomické skutečnosti ve Spojených státech jsou tak skeptičtí, že by je lidé jako paní Jourová a Policie ČR mohli ve svých projevech označit bez problémů za dezinformátory,“ říká Zbořil. Německá ekonomika, pokud můžeme požít toto zjednodušující označení, potřebuje, jak zdůrazňuje Zbořil, suroviny i pro svůj nákladný Zelený úděl. Rusko-německé vztahy procházejí různými peripetiemi nejméně posledních 250 let, aby se v nich mohly hledat modely různých konfrontací, konfliktů, ale i spolupráce. „Přitom se zde nezapomíná, že na území SRN jsou „dočasně umístěny“ jednotky americké armády nepřetržitě od roku 1945, a proto, když vysoký velitel německého námořnictva na polooficiálním jednání řekne něco, co se nelíbí ve Washingtonu nebo v Kyjevě, musí sám rád podat demisi a odejít do minulosti,“ dodává.

Možná že je vše ale ještě jednodušší. „Kyjevské dobrodružství musí někdo finančně podpořit a v Německu je hodně lidí, kteří si to nepřejí. Konečně i u nás a na Slovensku se brzy dovíme, kdo tuhle rundu zaplatí,“ říká Zbořil.

Okamurova klička je upozornění občanům

Poslanci se dohadují o korespondenčním hlasování. Šéf poslaneckého klubu TOP 09 poslanec Jan Jakob hovořil o „Okamurově kličce“. „Zástupce TOP 09 nemusí nikomu nic vysvětlovat. Ani vlastně poslancům za SPD. Ta ‚Okamurova klička‘ je jen dočasně působící upozornění občanů na to, co vlastně všichni vědí. Členové pětikoalice o této věci nemusí ani diskutovat. Dostali se ke své úloze v Poslanecké sněmovně trikem a musí hledat další a další způsoby, jak si toto postavení udržet. Zatím jim pomáhá i ústavní soud, ale to nemusí trvat dlouho,“ říká politolog. „Já považuji ‚korespondenční hlasování‘ za znevážení voleb, protože je to jediný akt, kterého se může, ale také nemusí, osobně zúčastnit občan odpovídajícího věku a občanské bezúhonnosti. A protože nevíme, jak se ověřují tyto dvě náležitosti třeba na Floridě, v Karibiku nebo na Kypru, natož v Kazachstánu nebo v Gruzii, raději bych před tímto doporučením ‚vrchnostenské demokracie‘ (podle varování sociologa Petra Saka) varoval,“ dodal.