V Evropě skončila druhá světová válka 8. května 1945, kdy vstoupila v platnost bezpodmínečná kapitulace německých ozbrojených sil. Jedenasedmdesát let poté více než vzpomínce na oběti, hrdiny a hrůzy válečného konfliktu patřila v Česku mediální i politická pozornost motorkářské jízdě Nočních vlků, kteří přes naše území mířili do Berlína oslavit vítězství Rudé armády nad hitlerovským Německem. „Kdybych uvažoval jako někteří politicko-straničtí a televizní rusofobové, nebál bych se říci, že ti, co cestují do Evropy ‚po puti Putina‘ zase jednou předvedli, jak se dá dělat politická propaganda a nestojí to pány Sorose nebo Chodorkovského, natož fondy Evropské unie, skoro žádné peníze,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Hned ale upozorňuje na to, že i kdyby vše kolem své spanilé jízdy z Moskvy do Berlína organizovali jen sami Noční vlci, tak se jim podařilo dát mnoha mladým lidem, milujícím silné motocykly, kteří se po evropských cestách jinak bezcílně toulají a nesmyslně zabíjejí sebe i druhé, cíl, který mohou chápat jako ušlechtilý. „Je jaro, všichni doma celou zimu ladili motory svých strojů a při prvním jarním slunci vyrazili. A protože se to jejich cestování dá spojit s úctyhodnou vzpomínkou na oběti druhé světové války a nikoli jen s masovou konzumací drog za doprovodu hudebních skupin vyrábějících hluk, dá se to i politicky využít,“ tvrdí politický analytik s tím, že nemá na mysli takové využití, jak si ho představují monotematicky uvažující evropští „kravaťáci“.

Jakákoli tupá kritika jen zvětšuje popularitu motorkářů

„Dnes jsou motocyklisté stále více považováni za subkulturu, podobně jako byli jejich američtí předchůdci, cestující přes celé Spojené státy na své srazy do arizonské Sedony v šedesátých až sedmdesátých letech minulého století, ale demonstrativně šířící svůj styl života a ducha vzpoury mimo jiné i proti současnému evropskému politickému establishmentu. Jakákoli tupá kritika jen zvětšuje jejich popularitu a pokusy represionovat je, jsou nejen neúčelné, ale i nesmyslné,“ domnívá se Zdeněk Zbořil. Přesto jako by se kolem Nočních vlků v uplynulém týdnu u nás točila celá politická scéna. Uprostřed týdne dorazili na Moravu, kde se s nimi při uctění památky padlých rudoarmějců vyfotil jihomoravský hejtman Michal Hašek. Toho se chopila média a vše eskalovalo vystoupením Michala Haška v pořadu Události, komentáře České televize.

„Fotit se s Nočními vlky, stoupenci nacionalistické a imperiální politiky putinovského ruského režimu, je od Michala Haška pěkná pitomost,“ pustil se na Facebooku do stranického kolegy ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. Povolení průjezdu Nočních vlků Prahou přes Václavské náměstí nebylo příliš po chuti primátorce. „Kdyby to rozhodnutí bylo na mně, tak bych nic podobného nepovolila a věřím, že stejně by se zachovala celá rada. Té akce se rozhodně nezúčastním a neočekávejte ode mě ani společné foto,“ distancovala se od akce Adriana Krnáčová, což ji však ani trochu neospravedlnilo v očích předsedy TOP 09. „Krnáčová podepsala ostudnou smlouvu s Pekingem, povolila Nočním vlkům průjezd Prahou. Pojede také na sjezd do Pchongjangu? Asi by měla...,“ brousil si na Twitteru svůj ostrovtip Miroslav Kalousek.

Údajný výsadek hybridní války nebyl národní, ale internacionální

Mezi odpůrci motorkářů byl v sobotu na Václavském náměstí k vidění i europoslanec Jaromír Štětina, který bere jejich jízdu jako jasnou hrozbu. „Noční vlci zneužívají památku těch, kteří padli za druhé světové války. Je to ideologický výpad, oni nejsou žádní turisti. Jsou předvoj výsadku hybridní války, kterou vede proti Evropě Ruská federace,“ prohlásil pro ParlamentníListy.cz na stráži před ruským nebezpečím vždy připravený Jaromír Štětina. Zcela jinak vnímal cestu Nočních vlků poslanec Jaroslav Foldyna, který je pozval na koncert do Děčína, jenž se stal jejich poslední zastávkou na českém území. Atmosféru setkání s ruskými motorkáři si nemohl vynachválit a velký zájem o akci přičetl televizím a jejich negativnímu zpravodajství, které přilákalo spoustu lidí.