Incident nemohl být ponechán bez reakce

Politolog Pavel Svjatenkov píše pro Izvěstija, že zavedení ekonomických sankcí proti Turecku byla nutnost, protože tento bezprecedentní akt agrese, jak označil sestřelení ruského letadla na hranici Turecka a Sýrie, vyžaduje podobnou reakci. Podle něj Moskva musela reagovat tvrdě i proto, že se turecký prezident Erdogan odmítl omluvit, čímž nedal Kremlu mnoho možností.

Svjatenkov poznamenává: „...vojenský konflikt s Tureckem nikdo nechce – bylo nutné se zaměřit na ekonomiku.“ Souvislost dále vidí ve vnitřní politice prezidenta Erdogana, který podle jeho slov destabilizuje vlastní zemi ve snaze upevnit svoji personální vládu a upravit podle toho i tureckou ústavu. Z této perspektivy podle slov Svjatenkova nikdo na Západě nijak nejásá.

V dané situaci by se ruští turisté mohli lehce stát rukojmími oficiální Ankary a nechat Rusy cestovat dále do Turecka by znamenalo „ponechat jejich životy v ohrožení“, argumentuje Svjatenkov ve svém komentáři.

Rusko-turecké vztahy přitom byly doposud velmi pragmatické a rozvíjely se dobře. Nicméně, prezident Ergogan teď upřednostnil politiku před ekonomikou, na což Moskva reagovala ekonomickými omezeními. „Když už se Turecko rozhodlo vrátit ke starým schématům silové nadvlády a imperiálního dominování, je nutné zavést omezení i tady.“

„Rusko věčně nemůže spoléhat na ropu. Pokud máme problémy se sousedy, je nutné je využít a rozvíjet naši vlastní ekonomiku,“ pokračuje politolog Svjatenkov dále. Podle jeho názoru budou sankce proti Turecku příležitostí k vlastnímu ekonomickém rozvoji Ruska včetně zlepšování služeb domácího ruského turismu.

Dveře pro Turecko jsou vždycky otevřené, pokud bude Turecko chtít příměří. Nicméně, jestliže se režim prezidenta Erdogana rozhodl jít cestou vnější agresivity, tak Rusko musí reagovat. „Se vzdychnutím při vzpomínce na epochu rusko-tureckých vztahů ‚all inclusive‘ je nutné přiznat opatření ruské vlády jako správné,“ myslí si Svjatenkov.