Rozruch vzbudilo rozhodnutí hlavy státu o tom, že se nezúčastní pohřbu kardinála Miloslava Vlka a vyjádří mu úctu v soukromí. Politolog Zdeněk Zbořil na úvod k situaci říká: „Podle sčítání lidu v roce 2011 se v ČR přihlásilo k nějaké víře nebo náboženství 2,1 milionu osob. Z nich tvořili většinu křesťané, kteří se hlásí k římskokatolické církvi. Je jich dnes asi 1,1 milionu (tj. 10,4 %, oproti roku 2001, kdy to bylo ještě  2,7 mil., tj. asi 26,8 %) a ne všichni jsou praktikující katolíci.“ Pro katolickou církev je podle Zbořila tedy problémem nikoli snad odpadlictví od víry, ale od církve. „A protože víme z vášnivých parlamentních diskusí, že se předpokládá také její význam kulturní a společenský, musíme se nad tímto jevem zamýšlet a ptát se, jaký byl význam hlavy katolické církve za kardinálů Tomáška, Vlka a Duky. Proč došlo k takové deziluzi věřících a co bylo jejím důvodem,“ uvedl politolog.

Zbořil dále popisuje: „Všichni jmenovaní se starali o blaho církve za jiných politických okolností a každý se choval jinak k otázce tzv. církevních restitucí. Kardinál Tomášek tento problém vyřešil již v roce 1991, kardinál Vlk se pustil do války o Hrad a Svatovítskou katedrálu s energií až nadbytečnou. Tím se dostal do sporů s vládami ČR a shodou okolností v jedné době byl jedním jejím předsedou Miloš Zeman. Co všechno si pánové řekli, se asi už nedozvíme, ale hořkost z té doby v obou zůstala. U pana kardinála až do posledních dnů jeho života. Teprve kardinál Duka, ačkoli také usiloval o splnění přání, ‚co bylo ukradeno, musí být vráceno‘, se přece jen uměl na vysoké úrovni dohodnout s oběma posledními prezidenty o neurážejících vztazích mezi hlavou státu a hlavou římskokatolické církve.“

 
„Nikdo asi nezapomene, že se ukradené vracelo jenom někomu a že 15 členů jednoho řádu nabylo majetek v hodnotě 20 miliard Kč. Tuto zprávu publikovala v minulém týdnu snad všechna média v ČR, a překryla tím všechny obhajoby církevních hodnostářů této podivné ‚restituce‘. Pokud si současné vedení ČSSD myslí, že se zapomnělo i na její předvolební hesla, je to sice možné, ale právě nedodržení tohoto slibu jim asi tentokrát jejich voliči, nebo alespoň konkurenční politické strany, nezapomenou.“
Připomenout můžeme, že veřejnost se o rozhodnutí Hradu dozvěděla vysvětlením mluvčího Jiřího Ovčáčka, který uvedl: „Pan prezident zašle na pohřeb smuteční věnec prezidenta republiky, což je dostatečné vyjádření úcty k zesnulému. Pan prezident není pokrytec jako někteří politici, kteří vydávají tklivá prohlášení, a přitom zcela nedávno pořádali billboardové kampaně proti církvi.“

Že by se Kalousek zbavil charakteristického slovníku?

Po uvedeném oznámení z Hradu přišla řada velmi ostrých reakcí. Například šéf TOP 09 Miroslav Kalousek označil Zemana za burana a postoj odsoudili i další politici. Herečka, moderátorka a politička Táňa Fischerová říká, že Zeman „nepochopil, že má sloužit té funkci, která je nad osobní libostí či nelibostí. Prostě tohle je obraz jeho světa, neboť pan kardinál se o něm vyjádřil někdy v historii kriticky, takže on to proměňuje v tohle. Ovšem to je přesně to, co prezident dělat nemá,“ uvedla. „Oba vámi citovaní politici (paní Fischerová chtěla dokonce kandidovat na prezidentskou funkci) stojí v první řadě kritiků nejen Miloše Zemana, ale také jeho prezidentského úřadu. Co na to říct? Je to ‚jejich obraz světa‘ (slovy paní Fischerové), a že by se pan Kalousek dokázal zbavit svého dnes už charakteristického slovníku, který vypovídá víc o něm než o těch, kterým jsou jeho nadávky určeny, v to může doufat snad už jen papež František,“ reagoval Zbořil.

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz k tomuto tématu uvedl: „Myslím si, že instituce si mají vyjádřit úctu. Smutečním věncem instituce prezidenta republiky vyjádřila úctu instituci kardinála. Lidé si mají vyjádřit úctu pouze tehdy, pokud k sobě tuto úctu cítí.“ Na doplňující otázku o jeho pohledu na osobnost a působení kardinála Vlka pak zmínil: „Musím říci, že si velmi vážím svého dobrého vztahu s kardinálem Dukou. Takže můj vztah rozhodně není nenávist vůči katolické církvi, můj vztah je, když to řeknu velmi mírně, určitá pochybnost o radikalismu jednoho církevního preláta.“ A co si o tomto vyjádření myslí Zdeněk Zbořil? „Nedá se k tomu říct nic. Jsou to osobní názory pana prezidenta a jistě ani on nedoufá, že se mu podaří přesvědčit o své pravdě své nepřátele. Jsou sice věřící, ale nesmiřitelní. Snad jim Bůh odpustí. A on si bude trvat na slovech z Nerudovy Romance o Karlu IV.: ... a kdyby třeba všichni svatí, což všimnou se jich Češi paličatí, buď svatý rád, když není bit!“

Co kdyby mu vypadla hůlka? To by mu připomínali po celou dobu kampaně

Šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl reagoval na dotaz, zda nejde o pokrytectví, co se týká neúčasti prezidenta na zmiňovaném pohřbu v pořadu Českého rozhlasu plus takto: „Není, není, není. To je přece otázka nějakých vztahů. Já když nebudu mít s někým dobré vztahy, také nepůjdu na pohřeb tomu člověku, přestože ho budu znát. To prostě tak není. A myslím si, že prezident by byl pod daleko větším tlakem, mediálním tlakem, kdyby na ten pohřeb šel. Byly by na něj namířeny všechny kamery, všechny fotoaparáty. A sledoval by se jakýkoliv pohyb jeho očí nebo jakákoliv grimasa a bylo by tam, vidíte, vidíte, má radost z toho, že tady pan kardinál Vlk už není. Takže já si myslím, že on vlastně dokonce předchází velikým mediálním problémům,“ uvedl Plesl před konáním pohřbu. „Samozřejmě že pan prezident unikl z další na něj připravené pasti. Umím si představit, jaké gaudí by bylo, kdyby mu třeba během obřadu vypadla hůlka z ruky. To by mu Praha připomínala celou dobu jeho volební kampaně. Rozhodně by ji to zaujalo víc, než kdyby jako Karel Schwarzenberg někde usnul a Bohuslav Sobotka ztratil svá rovnátka,“ uvedl Zbořil.

Další otázka redakce směřovala už k preferencím politických subjektů. Volby do Poslanecké sněmovny by teď vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32,5 procenta hlasů s desetiprocentním náskokem před druhou sociální demokracií. Aktuální volební model Centra pro výzkum veřejného mínění předpokládá, že do sněmovny by se dále dostali komunisté, občanští demokraté a lidovci, pětiprocentní hranici by těsně překročila i TOP 09 a hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. Je v těchto aktuálních číslech něco, čeho bychom si měli všímat více? „Především bychom je neměli brát jako příliš důvěryhodná data, ale jako prefabrikáty prezentované za účelem jejich ověření vlivu na veřejné mínění. Nejen CVVM, ale i ostatní výzkumníci veřejného mínění mínění přece také spoluvytvářejí. A jak víme, mínění není vědění,“ vysvětluje politolog a doplňuje: „Proto k nim nemám velkou důvěru, ale snažím se pochopit, proč se spojuje KDU-ČSL se STAN ambiciózního pana Gazdíka a zda bude mít SPD pana Okamury dost voličů, aby se dostala do PS PČR. Mj. také upozorňuji, že ani opakovaně optimistická procenta ANO 2011 se nemusejí ve volbách potvrdit. Kampaň sice už začíná, ale do voleb je ještě dost dlouhá doba, aby mohl český ‚deep state‘ projevit svou sílu.“