„Tentokrát toho bylo opravdu hodně. Tolik, že je mi těžko vybírat. Tak snad jen zmíním zpravodajství o situaci na Ukrajině v českém provedení, kde ukrajinská armáda stále pomalu postupovala vpřed, až nakonec se v Bachmutu vzdaly její poslední jednotky složené snad už jen z nájemných bojovníků,“ předesílá ve svém komentáři k uplynulým dnům politolog Zdeněk Zbořil. „Také alarmující jsou v českém provedení zprávy o vysokém státním dluhu ve Spojených státech, vypadají na Novinkách.cz jako pokus o další úspěch vzkvétající ekonomiky Spojených států,“ dodává.

Popis o vzájemném ovlivňování postoje ČLR a Ruské federace v mezinárodních vztazích a ignorování dohody těchto zemí, že „stojí k sobě zády“, jak tvrdí nejvyšší představitelé obou těchto nukleárních velmocí, je naopak podle Zbořila prezentován trochu odvážně slovy, která někteří čeští politici, na rozdíl od politických komentářů, věnují Ruské federaci, a která se někomu mohou zdát výhrůžkami.
„Konečně mne zaujala sumarizace cestovních zpráv členů vlády do Asie a Afriky a jejich opatrné hodnocení odbornou veřejností. To je ale něco jako zábavné čtení u kamen o Vánocích. S audiovizuální exhibicí české vlády týkající se tzv. balíčku úsporných opatření nechci obtěžovat, protože je jí věnováno dost pozornosti odborníky, vládními agitátory, občanskou veřejností a někdy až neúprosnými kritiky, jejichž vyjadřování je povahy opět spíše výhrůžné než hodnotící,“ uvedl Zbořil. 

Na úvod přidává i tato svá slova: „A konečně, i když jen na okraji svého interview, mne zaujalo to údajné podání rezignace náčelníka generálního štábu Řehky do rukou předsedy vlády Petra Fialy, které pan premiér odmítl, protože se mu důvody k jejímu podání zdály nedostatečné. Pro média je to ale záležitost k nepřehlédnutí.“

Stávka? Na první pohled kvalitně argumentačně připravená

Odborové svazy vyhlásily s okamžitou platností kvůli vládnímu konsolidačnímu balíčku stávkovou pohotovost. Podle Středuly přijde rodina v ročním vyjádření o víc než 100 000 korun. Podle ministra Zbyňka Stanjury je to demagogie.

„Viděl a slyšel jsem prezentaci reprezentantů odborových svazů a zdála se mi na ‚první čtení‘ kvalitně argumentačně připravená. Na druhé straně je ale názor pana ministra financí Stanjury do jisté míry pravdivý, protože tzv. stávková pohotovost je jakési kdysi populární ‚dvoutisící vážné varování‘, které bez definování dalších kroků odborářů je nesrozumitelné,“ komentuje Zbořil, který upozorňuje, že v zemi se pořádají velká protivládní shromáždění, která navíc svoji energii pomalu ztrácejí, a pan Středula už nejednou dokázal, že je spíše zákulisním vyjednavačem než tribunem lidu. „Pan ministr financí se odborářům možná zdá být snadno dostupným cílem, ale na rozdíl od vedení odborových svazů má vysokou legitimitu pocházející z výsledků voleb a většinového zastoupení v Poslanecké sněmovně PČR. Takovou odborové svazy bohužel nemají a vláda se nemusí hrozbám generální stávky zrovna smát, ale ví, že jsou to jen velká slova, ze kterými jsou malé činy,“ dodal.