„Naturel Bělobrádka víc odpovídá charakteru strany než třeba jeho předchůdce ve vedení lidovců Jiřího Čunka,“ je přesvědčen politolog Petr Sokol.

A je i velká zásluha lídra, že nejmenší vládní strana si dokázala svoje priority vyvzdorovat i na svých silnějších partnerech v kabinetu – ČSSD a ANO. „Myslím, že lidovci si dokázali prosadit víc, než odpovídá jejich síle, například zablokovali otevření církevních restitucí, i když je otázka, jestli byla politická vůle to otvírat,“ připomněla politoložka, profesorka Vysoké školy ekonomické Vladimíra Dvořáková ParlamentnímListům.cz postoj lidovců k této pro ně zásadní otázce při jednání o koaliční smlouvě.

Nezapojují se do přestřelek mezi ANO a ČSSD

Vládní angažmá lidovců hodnotí odborníci vesměs vcelku pozitivně, především jejich odstup od vzájemných hádek mezi koaličními partnery ČSSD a hnutím ANO. „Role ve vládě samozřejmě odpovídá tomu, že jsou nejmenším partnerem, což jim nedává takovou sílu, ale navenek mohou působit jako stabilní síla v kabinetu, protože se příliš nezapojují do přestřelek mezi dvěma velkými stranami – ČSSD a Babišovci,“ řekl ParlamentnímListům.cz Petr Sokol. Připouští, že do vládního programu trochu pravicovější pohled. „Bylo několik příkladů, kdy lidovci ukázali, že jsou ve vládě minimálně pravicovější než ČSSD,“ dodal politolog. Poměrně pevní jsou podle něj například v některých vyjádřeních k lustračnímu zákonu nebo k Ukrajině. A nebojí se to dát razantně najevo.

Dokáží se postavit i proti výrokům premiéra

Důkazem je i postoj KDU-ČSL k nedávnému výroku premiéra Bohuslava Sobotky, že Česká republika na rozdíl od třeba Polska nebo pobaltských zemí nebude patřit a nepatří mezi země, které by volaly po posílení vojenské přítomnosti jednotek NATO v Evropě. Pavel Bělobrádek se od vyjádření předsedy vlády distancoval, označil je za zcela nepřijatelné a nezodpovědné. „Tento výrok, který zásadně mění dlouhodobé pozice ČR, vnímám jako jeho osobní názor, který nebyl koaličně ani vládně projednán či konzultován, a může vážně ohrozit vztahy v rámci visegrádské čtyřky - hlavně s Polskem, ale i dalšími spojenci v rámci NATO - mj. v Pobaltí," uvedl v prohlášení Bělobrádek. „Tyto státy se cítí ohroženy a po posílení alianční vojenské přítomnosti na svém území volají! ČR sama nemusí na svém území alianční vojáky mít, ale nemůže odmítat umístění aliančních sil na území spojenců," dodal.

Veřejnost začne brzy otravovat, když na sebe koaliční partneři útočí

Politologové se shodují, že veřejnost oceňuje, že se lidovci nepletou do vzájemných útoků mezi dvěma dalšími vládními stranami. „Společnost bere, že nevyvolávají konflikty, což působí pozitivně,“ připouští profesorka Vysoké školy ekonomické Dvořáková. Také Petr Sokol míní, že tento postoj lidovcům spíš pomáhá, že se přestřelek mezi Babišem a ČSSD neúčastní. „Volič si většinou spory mezi partnery nepřeje, na první pohled ho to možná baví, ale pak ho to začne otravovat, když na sebe přes média útočí,“ vysvětlil. Veřejnosti už si podobných přestřelek užila v dostatečné míře v minulém volebním období mezi ODS a TOP 09 na jedné straně a Věcmi veřejnými, později LIDEM na straně druhé.