„Nezdá se mi, že by se pan Horáček jako dodatečně vystudovaný kulturolog rozhodl nejlépe. Spíše to vypadá na zneužití významného křesťanského svátku,“ glosuje na úvod politolog Zdeněk Zbořil rozhodnutí prezidentského kandidáta Michala Horáčka začít se sbíráním podpisů právě na Boží hod velikonoční. Pro média při té příležitosti Horáček uvedl: „Mám rád symboliku, první tiskovou konferenci jsem svolal do čističky odpadních vod, takže i ten dnešní den má určitou symboliku,“ odpověděl Horáček na dotaz, zda má nějaký význam, že podpisovou kampaň zahajuje na Zmrtvýchvstání. Zbořil k výběru data doplňuje: „Snad ale má nějaký vztah k ruskému pravoslaví. Zřejmě si ze svých studií pamatuje, že ‚bez symbolů a rituálů neexistuje‘, ale že by zrovna pro něj bylo Vzkříšení (Voskresenije) nejvhodnějším dnem zahájení předvolební kampaně, se mi nezdá.“

Zbořil přidává i další postřeh: „Doufám, že nám tím nechtěl naznačit, že očekává mezi svými ‚učedlníky‘ nějakého Jidáše, obává se ukřižování s dvěma lotry na pravici a levici a ještě před vzestupem na nebesa nebude muset volat ‚Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil‘. Anebo pokračovat slovy písně z evangelického zpěvníku: ‚Je vzdálen slov mých křik a kvil, dnem nocí volám do posledku sil a neslyšíš mne...‘ (dál už nechci pana Horáčka a jeho věrné strašit). Ten symbol s čističkou se mi zdá vhodnější. Třeba se opravdu bude snažit vyprat a polepšit. To bych mu opravdu přál!“

Pokud by se teď konaly prezidentské volby, Michal Horáček by měl 20 procent, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš 17 a prezident Miloš Zeman by vyhrál s 37 procenty. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas. I když, jak víme, doktor Zbořil nemá příliš velkou důvěru v průzkumy, přesto jsme se zeptali, zda bychom si na těchto číslech přece jen neměli něčeho všímat?

„Myslím, že bychom měli zaznamenat, že je to první serióznější průzkum a snad je na něm pozoruhodné jen to, že odpovídá názorům mnoha pozorovatelů a komentátorů nadcházejících prezidentských voleb. Přesto ale, radím, jej přehlédněme!“ trvá na svém zkušený politolog. „Navíc ani to 20+17=37 nevzbuzuje přílišnou důvěru. Kdyby dnes chtěl Český rozhlas ušetřit, mohl se sem tam někoho zeptat a dostal by po telefonu velmi podobnou odpověď. Uvedená čísla spíše odpovídají očekáváním a těžko předpokládat, že se nezmění. Pokud nezasáhne vyšší moc (když už jsme u těch Velikonoc) nebo Evropská unie,“ dodal.

Členů spolku přátel Václava Havla není tolik

Sedmnáct procent pro bývalého předsedu Akademie věd se nezdá jako špatný výsledek, už s ohledem na to, že kandidaturu ohlásil nedávno. Turné po českých městech chce začít v těchto dnech. Zatím jsme slyšeli slova o dalajlámovi, Číně, názor, že není pro rušení ruských sankcí a podobně. A jak zatím zapůsobil na doktora Zbořila?

„Původně jsem si myslel, že by se pan prof. Drahoš měl řídit pravidlem ‚Mlčeti zlato‘. Ale už se rozhodl mluvit, tak se snad něco dozvíme. Ale ani ten nápad s dalajlámou nepatří mezi ty šťastnější. Současný pan ministr kultury Herman to jistě ocení, ale prezident se nebude volit jen v Praze na Hradčanském náměstí. Také členů spolku přátel Václava Havla, sdružených ve Foru 2000, není tolik, aby mohli podstatně ovlivnit přímou volbu prezidenta. A tahat téma ‚dalajláma‘ do prezidentské kampaně se může ukázat dost nešťastné. Ale třeba to pan Drahoš myslí s Tibetem upřímně. Vždyť do té Číny, bude-li zvolen prezidentem, nemusí jezdit.“

Z možných kandidátů do volby hlavy státu už sbírá podpisy lékař a aktivista Marek Hilšer. Kandidaturu ohlásili také někdejší poslanec Věcí veřejných Otto Chaloupka, podnikatel Igor Sládek a výtvarník Emil Adamec. Zájem projevil i bývalý šéf kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka, Karel Štogl, nebo aktivistka Jana Yngland Hrušková.