První kolo francouzských voleb dopadlo podle očekávání: Čeká nás opakování souboje z roku 2017.

Francie zná dva kandidáty, kteří se 24. dubna utkají o Elysejský palác. Obě jména nikoho nezaskočí. Emmanuel Macron získal přes 9,5 milionu hlasů, což odpovídá 27,6 %. Marin Le Penová získala 8,1 milionu hlasů, což představuje 23,41 %. V porovnání s rokem 2017 si oba první kandidáti polepšili. Emmanuel Macron o 3,6 % a Marine Le Penová o 2,1 %. Očekává se, že Emmanuel Macron obhájí svůj druhý mandát. V roce 2017 jejich vzájemný souboj dopadl 66,1 % hlasů pro Macrona a 33,9 % pro Le Penovou. Nyní se očekává, že poměr hlasů bude kolem 60 % pro Macrona a 40 % pro Le Penovou. I přes očekávaný a velmi pravděpodobný lepší výsledek Le Penové, tato kandidátka vstupuje do druhého kola jako outsider.

Francouzské prezidentské volby patří ve Francií mezi ty s největší účastí. Ta však oproti předchozím volbám klesla o 2,9 %, když dosáhla pouhých 74,86 %. Taktéž o víc než 120 000 stoupl počet neplatných nebo bílých hlasovacích lístků. Celkem tak u voleb propadlo přes 775 000 hlasů. Tyto hlasy se berou jako obecné vyjádření nespokojenosti s politickou nabídkou a představují volební potenciál přes 2 %. Pokud připočteme hlasy lidí, co zůstali doma, je závěr jasný. Stále víc Francouzů je nespokojeno s celkovou situací. Velkým rizikem druhého kola bude právě masivní neúčast. Prezidentský kandidát s minimální podporou bude pro většinu Francouzů nelegitimní. To bude zřejmě nejtěžší úkol budoucího prezidenta: sjednotit celý národ. Pokud můžeme mluvit o největším neúspěchu Emmanuela Macrona, je to právě to, že naopak Francií rozdělil a toto dělení pak využívá pro svoje znovuzvolení. Macron je mistrem v užití starého politického pravidla – Rozděl a panuj.

První věcí, nad kterou se můžeme zamyslet, je to, že si i přes své neúspěchy Macron dokázal polepšit oproti roku 2017. Možná hned dvě vysvětlení. První: Macron dokončil destrukci dvou hlavních stran, které před jeho příchodem ovládaly francouzskou politiku. Pařížská starostka Anne Hidalgo zastupující socialistickou stranu ve volbách získala pouhých 604 tisíc hlasů. To je nejhorší výsledek této strany v novodobé historií. Stejně tak Valérie Pécressová, zástupkyně Republikánů, tedy strany bývalého prezidenta Sarkozyho, získala 1,6 milionu hlasů. To nepředstavuje ani 5 % hlasů. Velká část voličů těchto tradičních stran přešla k Emmauelovi Macronovi. Macron, stejně jako předchozí dvě velké francouzské strany, nabízel svým voličům určitou jistotu, že současný systém i přes jeho chyby bude zachován. Měnily se pouze vedlejší parametry a výhody pro určité skupiny. Například když byli u vlády socialisté, státní zaměstnanci si oproti soukromému sektoru polepšili. A naopak, když byla u moci pravice, polepšili si zaměstnanci soukromého sektoru na úkor státních zaměstnanců. Avšak sociální systém, migrace nebo orientace na EU a mezinárodní společenství zůstaly zachovány. Macron přijal za své právě tuto vizi. Nabízí změnu, ale v rámci mírného pokroku.