„Nemohu se sice vyhnout událostem v Gaze a Státu Izrael, ale myslím si, že znám hned několik vynikajících komentátorů a znalců této problematiky a vyjadřují se k nim lépe než já. Obávám se ale, že díky informačním soubojům na všech možných úrovních světové politiky, je soustředění se jen na bestiální krutosti připisované Hamásu na území Státu Izrael, až příliš velkým omezením našeho pohledu na výbuch násilí a výroby smrtelné nenávisti v jedné oblasti,“ předesílá politolog Zdeněk Zbořil.

Důvodem tohoto tvrzení je podle něj dnes už se šířící individuální i skupinový teror (zastrašování) primitivně ozbrojených osob v mnoha zemích světa. „Zejména v zemích, které mají svou imperiálně kolonialistickou a neokolonialistickou minulost, a které si po léta dopřávaly svého blahobytu na úkor znesvářených národů, států, náboženství a kultur. Nemluvím zde jen o rozdělené Koreji, Vietnamu, finančně znevolněných afrických států. Ale samozřejmě i o utrpení Židů, hledajících po hrůzných zkušenostech druhé světové války a sporů mezi Západem a Východem, svou ‚zaslíbenou zemi‘. Toto hledání a postupné vytváření obce popsal skoro věštecky Ladislav Fuks ve své povídce Cesta do Zaslíbené země, nebo ve své knize Moji černovlasí bratři. Anebo snad ještě působivěji ve vyprávěních Myši Natálie Mooshaberové,“ dodal.

Zbořil k dění na Slovensku: Mířil na lišku, trefil…

Druhá událost, která není nepodobná té zde zmíněné, i když se neodehrává za tak dramatických okolností, je, jak říká politolog, povolební dění na Slovensku. „Zdá se, že zklamaní a poražení tvůrci Progresivního Slovenska se dopustili další chyby, kterou vystihují v naší lidové slovesnosti slova… mířil na lišku, trefil Maryšku. Paní prezidentka Čaputová, a musíme zmínit, že i za neobratného přispění českého prezidenta Petra Pavla, nejdříve spěchala s naléháním na Roberta Fica, kterému dala na sestavení vlády dva týdny,“ popisoval. „Neodhadla dobře situaci, a polekala se, že tato doba je příliš krátká pro slíbené akce Progresivního Slovenska, které měly zabránit jmenováni bývalého premiéra za stranu Smer-SD premiérem. Když si to ona a její rádcové uvědomili, učinila nejprve, alespoň podle slovenských médií, pokus utéct do nemoci. To se opět ukázalo být nedomyšlené, a tak došlo k pokusu zablokovat, nebo alespoň pozdržet jmenování lesnického odborníka na místo MŽP pro jeho verbální nepřístojnost a údajnou malou popularitu někde tam daleko v Bruselu. Prý je tam sice považován pan Šimečka, opoziční protikandidát Roberta Fica, za mnohem populárnějšího, ale to asi není ten správný úhel pohledu na skutečný stav věcí na Slovensku,“ dodal.