Od začátku bylo podle politologa Petra Sokola problematické, že bylo spojeno několik případů dohromady. „Teď se zdá, že jeden z nich se uzavřel, ale asi bude dál pokračovat trestní řízení ve věci zneužití zpravodajské služby, což bylo od začátku víc politicky problematické než kauza údajné korupce, která mi připradala neúnosná a o níž jsem předpokládál, že u soudu skončí osvobozením obviněných. Skončilo to rychleji, než jsem předpokládal,“ připustil ParlamentnímListům.cz Sokol. Ale v případu tajné služby to podle něj dospěje k soudu, protože „tam jsou dokonce nějaká přiznání“.

„Cíl byl vykonán, vláda padla, a tím je to dáno,“ potvrdil advokát Kolja Kubíček. Politolog Jan Bureš uvedl, že Janu Nagyovou, Ondreje Páleníka a Romana Bočka ostravský soud propustil, protože pominuly důvody vazby. „Ale to, že jsou na svobodě, ještě neznamená, že bude zastaveno trestní stíhání."

I v případě tří exposlanců ODS Nejvyšší soud prohlásil, že vzdání se mandátu je chráněno poslaneckou imunitou, ale okolnosti, za kterých se vzdali poslaneckého mandátu, mohou být dál šetřeny. "A na tom vrchní státní zástupce Ivo Ištvan bude stavět, takže nekončí nic ani pro Janu Nagyovou, Ondreje Páleníka a Romana Bočka, ale ani pro poslance,“ je přesvědčen Jan Bureš.

Petr Nečas nemusel podávat demisi

ODS sice bude podle politologa Jana Bureše bubnovat na poplach, že kvůli vykonstruovanému procesu padla vláda a celá republika se ocitla v politické krizi a ústavním chaosu, a bude chtít hlavu vrchního státního žalobce Ivo Ištvana, ale Nečas prý měl dvě možnosti, buď v čele kabinetu zůstat nebo podat demisi. „On podal demisi sám osobně a padla vláda. Kdyby byl tvrdší a otrlejší, demisi nemusel podávat, mohl být premiérem a dneska, tváří v tvář tomu, jak se kauza vyvíjí, by tím premiérem zůstal. Protože si myslím, že by to uhájil,“ sdělil ParlamentnímListům.cz politolog Jan Bureš.

I když připouští, že důvody, proč demisi podal, byly závažné, tudíž to z hlediska politické kultury nemělo jiné řešení. „Ale kdyby trval na svém, že se pravda ukáže a že nemá důvod podávat demisi, jako dnes říká, že není důvod rozpouštět sněmovnu, když má bývalá vládní koalice většinu, mohl zůstat premiérem,“ konstatoval Bureš. Sice by prý na premiéra všichni plivali, ale mohl by to přečkat a kdoví, zda by se prý za nějakou dobu neukázalo, že důvody k vyšetřování nebyly dostatečné k obvinění a že problém neexistuje. „Je to tedy jeho problém, že podal demisi, nemůže vinit žalobce Ištvana,“ trvá na svém názoru Bureš.

Jan Bureš dokonce vyslovil podezření, jestli Petr Nečas nevěděl něco dalšího, co by se mohlo provalit. „Nechci vytvářet nějakou spekulaci, možná že Nečas věděl, že problémů, které mohou vyplavat, je víc, a proto demisi podal. Několik měsíců před tím bylo jeho chování hysterické,“ vzpomíná Bureš
na situaci, kdy ho levice v Senátu zvolila do rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

„Když jsme odvolali šéfa ústavu Hermanna, reakce premiéra byly naprosto emotivní a iracionální, on zřejmě tušil, že dojde k zátahu a zatýkání kolem něj a že se toho bál,“ uvedl. A přidal k dobru, že slyšel „spoustu spekulací“, že za podpis amnestie dostal Nečas od bývalého prezidenta Václava Klause tři sta milionů korun z částky jeden a půl miliardy, kterou měl obdržet exprezident za amnestii od podnikatelů. „Já ty fantasmagorické a konspirační teze neberu vážně, ale nedivil bych se už ničemu,“ prohlásil k nepotvrzeným řečem, které se objevily po vyhlášení novoroční amnestie, politolog.

Propuštění oslabilo pozici vrchního státního žalobce Ištvana

Podle Petra Sokola propuštění všech vazebně stíhaných určitě oslabilo pozici vrchního státního žalobce Ivo Ištvana a jeho „party“, protože to, na čem stavěli svůj hlavní útok, jim, zdá se, nevychází. „Určitě to nabízí ODS argument, že pád vlády byl částečně postaven na něčem, co se potom nepotvrdilo. To jim může dát určitý vítr do plachet. Může na tu situaci poukazovat, a to jí může přinést body, když se vyskytlo nějaké podezření, kvůli kterému premiér odstoupil, ač se potom část podezření ukázala jako právně nedotáhnutelná k odsouzení účastníků,“ upozornil Sokol, i když to považuje za věc druhořadou. „Pro pravici je hlavním tématem kritika Zemanovy vlády,“ vysvětlil, že primární by měl být střet pravice versus prezident.