Budoucí prezident Pavel začal od prvního dne fungovat velmi aktivně, někteří kritici mu vyčítali, že je až příliš aktivní a působí to, jako by již byl prezidentem republiky. Podle jiných jde naopak o příjemnou změnu či zodpovědnou přípravu na převzetí moci.

Politický analytik Erik Best vidí větší problém úplně jinde, než dosud zaznělo. „Jde o ten jeho důraz na eskalaci situace na Ukrajině a také na vztahy s Německem, protože říká věci, které mají změnit český postoj k Německu. Zaznělo to dokonce už před druhým kolem voleb, kdy kritizoval nového německého ministra obrany. Mluvil o tom, že je to špatná zpráva pro Německo, protože nově vybraný ministr Boris Pistorius kdysi kritizoval sankce proti Rusku. Tento týden v Respektu říká, že jako Česká republika bychom měli uvažovat o tom, jestli chceme přijmout postoj Francie a Německa a být trošku zdrženlivější vůči Ukrajině. Možná měl na mysli i další věci, ale konkrétně zmínil Ukrajinu. Anebo zda se máme připojit ke státům ze střední a východní Evropy, které jsou razantnější,” popisuje.

„Nechci teď úplně přeskočit k Tchaj-wanu, ale je to spojené. Petr Pavel říkal, že svoji pozici vůči Tchaj-wanu konzultoval s ministrem zahraničí a mají jasný soulad v názorech. V praxi to znamená, že Pavel chce vůči Číně vystupovat razantněji než premiér Fiala. Nebo když byl pan premiér v Berlíně na konci ledna, říkal, že nemáme na Německo tlačit a chce to čas. Petr Pavel na Německo tlačí. V řadě důležitých témat jde mnohem dále než premiér Fiala. Já sám jako Američan Tchaj-wan samozřejmě podporuji, ale pokud tady máme politiku jedné Číny, o které říkáme, že se jí řídíme, ale reálně děláme opak, tak co tedy platí? Buď politiku jedné Číny zrušme, změňme, anebo se jí řiďme,” konstatuje analytik.

Podle jeho slov není v pořádku, když představitel, navíc ještě ani ne ve funkci, zasahuje do složení vlády v jiné zemi. „Vidím dvě možná vysvětlení. Buď neví, jak má politik a diplomat postupovat, anebo to ví a záměrně tlačí. Říká se, že jemu projdou věci, které by jiným zdaleka neprošly a toto je jeden příklad z mnoha. Pavel ale v tom svém směru pokračuje, což jsme mohli vidět v jeho posledním rozhovoru v Respektu. Podává to tak, že máme na výběr a být buď jako Francouzi a Němci, nebo jako Poláci a Estonci. Je z toho jasné, jaký názor na to má on,” analyzuje zahraničněpolitická prohlášení zvoleného prezidenta. 

„Jedna věc je, pokud vystupuje jako prezident, projevuje sebevědomí a schází se s lidmi a v tom bych takový problém neviděl. Pokud má přístup k informacím, k nimž přístup mít nemá, pak je to něco úplně jiného a vidím poněkud větší riziko. V již zmiňovaném Respektu říká, že jde v Česku vůle poslat na Ukrajinu tanky Leopard, které Česká republika ještě nedostala. Přitom premiér i ministryně obrany už řekli, že se to dělat nebude. Takže pan Pavel ví něco navíc? Sám jsem sice říkal, že k tomu poslání tanků nakonec dojde, ale oficiálně to zatím vůbec nikdo neřekl. Přitom pan zvolený prezident říká, že je tady vůle. Na základě čeho ví, že tu taková vůle je? Oficiálně tu naopak žádná vůle není. Jedno vysvětlení je, že slušně řečeno není Petr Pavel informován a chce k tomu vyvíjet tlak. Druhé vysvětlení je, že naopak zná výsledek dosud utajeného rozhodnutí. Není jasné, co z toho je pravda, odkud bere informace a na základě čeho o nich potom mluví,” pozastavuje se Erik Best nad nedávnými Pavlovými prohlášeními.