Budoucí prezident Pavel začal od prvního dne fungovat velmi aktivně, někteří kritici mu vyčítali, že je až příliš aktivní a působí to, jako by již byl prezidentem republiky. Podle jiných jde naopak o příjemnou změnu či zodpovědnou přípravu na převzetí moci.

Politický analytik Erik Best vidí větší problém úplně jinde, než dosud zaznělo. „Jde o ten jeho důraz na eskalaci situace na Ukrajině a také na vztahy s Německem, protože říká věci, které mají změnit český postoj k Německu. Zaznělo to dokonce už před druhým kolem voleb, kdy kritizoval nového německého ministra obrany. Mluvil o tom, že je to špatná zpráva pro Německo, protože nově vybraný ministr Boris Pistorius kdysi kritizoval sankce proti Rusku. Tento týden v Respektu říká, že jako Česká republika bychom měli uvažovat o tom, jestli chceme přijmout postoj Francie a Německa a být trošku zdrženlivější vůči Ukrajině. Možná měl na mysli i další věci, ale konkrétně zmínil Ukrajinu. Anebo zda se máme připojit ke státům ze střední a východní Evropy, které jsou razantnější,” popisuje.

„Nechci teď úplně přeskočit k Tchaj-wanu, ale je to spojené. Petr Pavel říkal, že svoji pozici vůči Tchaj-wanu konzultoval s ministrem zahraničí a mají jasný soulad v názorech. V praxi to znamená, že Pavel chce vůči Číně vystupovat razantněji než premiér Fiala. Nebo když byl pan premiér v Berlíně na konci ledna, říkal, že nemáme na Německo tlačit a chce to čas. Petr Pavel na Německo tlačí. V řadě důležitých témat jde mnohem dále než premiér Fiala. Já sám jako Američan Tchaj-wan samozřejmě podporuji, ale pokud tady máme politiku jedné Číny, o které říkáme, že se jí řídíme, ale reálně děláme opak, tak co tedy platí? Buď politiku jedné Číny zrušme, změňme, anebo se jí řiďme,” konstatuje analytik.