Ve finále nedělní demonstrace proti vládním opatřením s výzvou „Otevřete Česko“ promluvil na Staroměstském náměstí bývalý český prezident Václav Klaus. Podle něj musí skončit diktát a vláda musí s občany navázat dialog. „Ty zákazy nejsou úspěšné. Koronavirus si dělá, co chce, bez ohledu na to, jak hlasitě pes ministra Blatného štěká. V tom ty vládní zásahy účinné nejsou. Ale mají zničující dopad na naši ekonomiku, na naše finance a i na duši našeho národa,“ uvedl Klaus. Vláda podle něj postrádá osobnosti, které by se tomu dokázaly postavit. A tragické je, že nejsou ani v oficiální opozici. Vždy se izolovali nemocní. „Nyní poprvé v historii jsou izolováni zdraví,“ kroutil hlavou prezident.

„Nedovoluji si celý tento výrok kritizovat, ale myšlenka, že se v minulosti vždy izolovali nemocní a dnes jsou izolováni zdraví, je zajímavá. Ale pravdivá jen napůl. Opravdu tomu tak bylo a malomocní byli dokonce vyváženi na opuštěné ostrovy. Ti zdraví byli uzavření ve svých sídlech nebo klášterech a malomocní, stejně jako chudí do nich nesměli. To byl ovšem pozdní středověk a myslím, že od té doby lékařská věda trochu pokročila,“ uvedl politolog Zdeněk Zbořil. „Pan exprezident rád připomíná asanaci české ekonomiky a rozdělení státu z let devadesátých, ale zda ‚duše národa‘ to přežila lépe než současnou krizi, je možná ještě předčasné posuzovat. V každém případě pan exprezident upozornil hlavy sousedních států, že je třeba dávat si na lidi přicházející z ČR větší pozor, případně je do své země nepouštět,“ dodal.

„Teď nám slibují, že všechno vyřeší nějaká zásadní vakcína. Myslím, že je třeba říci, že žádná zázračná vakcína neexistuje,“ pokračoval Klaus. Kdo se chce nechat očkovat, může se nechat. Ale očkování nesmí být povinné. Václav Klaus, ač je v rizikovém věku, se očkovat nenechá.

„To je samozřejmě jeho právo a také ho nikdo do očkování nenutí. Zatím nás jenom přemlouvají. Samozřejmě bychom se měli rozhodovat sami, zda si pro stachanovsky urychleně vyrobenou vakcínu dojdeme nebo ne. Ale také bychom si mohli nechat poradit. Podle zpráv z tisku exprezidentův bývalý kolega prof. Mejstřík tak neučinil a už není mezi námi. Zajímavá je naopak dohoda mezi Německem a Ruskou federací (podle ČTK a prof. Prymuly), že Německo má zájem o ruské vakcíny a obě země hodlají spolupracovat na jejím dalším vývoji,“ dodal.

V úvodu demonstrace vystoupil na pódiu zpěvák Daniel Landa, který přítomné vyzval k nenásilnému protestu. „My jsme síla, my ale nejsme násilí. Jsme mírové shromáždění. Je to velmi důležité,“ uvedl.

„Autor Bílého jezdce byl ještě před několika lety kritizován jako šiřitel extremistických názorů. Protože nikdo přesně nevěděl, co to znamená, nestalo se nic, jen to panu Landovi přineslo popularitu mezi lidmi většinou jeho generace. Nevím, jak lze v případě šíření infekce odlišit násilný protest od nenásilného, ale nenásilně odporovat zlému je názor Petra Chelčického už z 15. stol. To znamená, že má v Čechách a na Moravě svou tradici českobratrskou. Jen se mi zdá, že právě v minulých třiceti letech, natož pak před rokem 1989, nebyla příliš populární. Nerozumím také tomu, zda ‚mírové shromáždění‘ je setkání obránců míru, jak se o nich mluvilo ještě před třiceti lety, nebo shromáždění umírněných. Doufám, že je to to druhé, i když následovníci Lva Nikolajeviče Tolstého také moc velký úspěch neměli a nahradili je, brzy po jeho smrti, revolucionáři,“ popisuje politolog. 

Daniel Landa vystoupil v uplynulém týdnu také v Poslanecké sněmovně se svým Blanickým manifestem.

„Neviděl a neslyšel jsem Landovo vystoupení, ale četl jsem jej. Před léty Daniel Landa a jeho příznivci uvažovali o jeho kandidatuře na prezidenta. Nemyslím si však, že by dnes autor Blanického manifestu chtěl opakovat něco podobného. Jeho kritika státu, byrokracie a zneužívání současných krizí je podle mého názoru trochu jednoduchá, ale to neznamená, že by musela být pro hodně lidí nepřijatelná. Konečně podobně, i když třeba jiným jazykem, mluví různé autority akademické nebo lékaři různých specializací. Také se mi nezdá, podobně jako ve výrocích pana Václava Klause, že ‚otevřením se‘ se ubráníme ‚uzavření‘ České republiky sousedními státy, bez ohledu na eurounijní solidaritu. Je mi ale sympatické, že, na rozdíl od některých reprezentantů parlamentní opozice, přichází Daniel Landa, podobně jako Janek Ledecký, s nápadem, co dělat. A i když si myslím, že není dobrý, jeho autor nebo autoři nejsou vedeni zištnými úmysly,“ komentuje politolog.

Útok na Kapitol. „Jistě někdo zjistil jen, jak je tam snadné vtrhnout“

Americký Kongres byl ve středu nucen přerušit jednání k potvrzení vítězství Joea Bidena ve volbách. Stoupenci Donalda Trumpa totiž po střetech s policií vnikli do budovy. Násilnosti si vyžádaly pět životů.

„Vím jen to, co mám dovoleno dozvědět se z tzv. nezávislých médií. A ta jsou dnes pramen velmi nedůvěryhodný a znečištěný. A nepočítám mezi ně jen ČT a ČRo. Takže ani nevím, zda do budovy Kongresu ‚vnikli stoupenci Donalda Trumpa‘ nebo někdo jiný. Jistě někdo zjistil jen to, jak je tam snadné vtrhnout (zřejmě snadněji než do budovy českého Parlamentu) a že tam někoho zastřelili. Jednu osobu, čtyři a nakonec možná pět. Na českém internetu dokonce koluje fotokoláž, jak Vladimír Putin vynáší z budovy řečnický pultík. Zdá se mi to sice nepravděpodobné, ale co když si v Respektu nebo v Řeporyjích budou myslet něco jiného než já?“ komentuje Zbořil.

Ke střetu demonstrantů a policie došlo jen asi dvě hodiny poté, co ke svým příznivcům ve Washingtonu promluvil prezident Trump. Z pódia před Bílým domem řekl, že nikdy neuzná svou porážku. Po eskalaci situace pak Trump vyzval k upokojení protestů. Inaugurace nového prezidenta se nezúčastní.

„Trump bude asi pro stoupence Demokratické strany a části silových struktur obtížnějším problémem, než si původně mysleli. A možná i víc, než si myslí představitelé členských zemí EU a většiny velkých států. Ti ale nejsou důležití, bude-li třeba, změní své postoje přes noc anebo dokonce hned dvakrát, třikrát za den. Donald Trump je zřejmě o své pravdě přesvědčený a asi si něco podobného myslí také hned několik milionů občanů Spojených států. V každém případě je jeho postoj neobvyklý a nelze to považovat jen za tvrdohlavost,“ uvedl politolog.