Byla pro vás překvapením „finálová“ účast Norberta Hofera v rakouských prezidentských volbách, které navíc pak jen velmi těsně prohrál s Alexandrem Van der Bellenem? A co to bude u našich západních sousedů vlastně znamenat? Dá se to opravdu hodnotit jako významné posílení vlivu populistické pravice a ústup ze slávy tradičních stran, jako jsou sociální demokraté a lidovci?
Mne výsledek voleb vůbec nepřekvapil, protože jsem předtím sledoval průzkumy veřejného mínění a navštívil jsem také počátkem května Rakousko. Ten Hoferův postup do druhého kole byl celkem samozřejmý. Důvody jsou různé, ale jedním z nich je i to, že jak sociální demokraté, tak lidovci nepostavili proti němu své nejsilnější kandidáty, což byla chyba těchto dvou stran. Když si pak ještě k tomu přičteme migrační krizi, kdy Rakouskem prošlo na 400 tisíc uprchlíků a z toho 90 tisíc jich požádalo o azyl, tak se není co divit. Na počet obyvatel jich tak skončilo v Rakousku společně s Německem nejvíce z celé Evropy. Lidem se to nelíbilo a ve volbách to dali znát, hlasovali pro Svobodné.
Někteří evropští komentátoři vyslovili názor, že na popularitu Hofera nemá vliv jen nezvládnutá migrační vlna, ale také prý nedobrá ekonomická situace v Evropě, zvláště pak v období finanční krize, ale také i po ní. Dá se s tímto názorem souhlasit? Anebo je skutečně hlavní příčinou právě nezvládnutá migrace, která je spojená i s vyšší kriminalitou v Rakousku?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán