„U nás doma bylo rozhodně zajímavé, a předpokládám, že i sledované, jmenování nových ústavních soudců a mezi nimi i jednoho předsedy ÚS. Zdá se, že se tím uzavřel kruh postupného ‚dobývání‘ politické moci, jak tomu naivně dnes věří někteří poslanci z řad pětikoalice,“ uvedl na začátek dnešního komentáře politolog, který se snaží najít něco pozitivního.

„Protože tato vládnoucí vláda asi toho moc dobrého už neudělá, předpokládám, že dojde k jejímu nahrazení, řekněme s nadsázkou, vládou národní spásy nebo záchrany národního hospodářství. Pak by role prezidenta mohla být významnější, než se na první pohled zdá. Mohl by podobně jako na Slovensku alespoň dočasně jmenovat vládu novou. Ústavní soud, ale i celá justice (chceme-li ‚soudcokracie‘) by mu s odkazy na ‚právní stát‘ poskytly podporu. Dokonce by se mohlo začít, promiňte mi tu spekulaci, s odstraňováním nepravostí z doby politické a ekonomické transformace. O předloze k zákonu o nepromlčitelnosti trestných činů z této doby se, pokud vím, v Poslanecké sněmovně už nějakou dobu mluví a jistě by to mohlo být v době blížící se finanční nebo ekonomické krize docela dobrým šidítkem i pro ty nejnedůvěřivější,“ dodal.

Zbořil přidává také postřeh, že se v posledních dnech mění frekvence zpráv z Ukrajiny a z „východní fronty“, i když je to, „s ohledem na nedůvěryhodné zpravodajství velmi subjektivní“. „Je ale pravda, že se mění četnost zpráv, možnost jejich kritického posouzení, a soustředíme-li se na některé dílčí informace, např. zprávy z okolí ukrajinského prezidenta, vyvolává to nejistoty, které někteří občané ČR považují za nesnesitelné. Rostoucí animozita vůči zprávám o ukrajinské migraci do ČR a na Slovensko roste přímo úměrně s různými rozhodnutími vlády ČR a problémy nejen ukrajinské, ale i středozemní migrace na úkor některých skupin občanů ČR nabývají na důležitosti. A nezdá se, že by na úrovni moci výkonné byl někdo, kdo dokáže v Bruselu vyjednat něco jiného než svůj osobní, většinou materiální prospěch,“ uvedl.