Remíza. Koalice SPOLU 28 procent, hnutí ANO 28 procent. Pokud by se v listopadu konaly volby a zúčastnily se jich politické subjekty v koalicích tak jako v říjnových volbách, podle volebního modelu agentury Kantar zpracovaného pro Českou televizi by měly koalice SPOLU a hnutí ANO shodně 28 procent. Koalice Pirátů a Starostů 17 a SPD 9,5 procenta. Zbylé strany by se do Poslanecké sněmovny nedostaly, nejblíže by k ní měla ČSSD se čtyřmi procenty. KSČM, Trikolóra a Přísaha mají 3,5 procenta.

V případě kandidatury jednotlivých stran vede ANO s 27 procenty, druhá je ODS s 15,5 a třetí Starostové s 13 procenty. SPD má v tomto modelu devět procent, Piráti osm a TOP 09 sedm procent. Ostatní strany by byly pod pěti procenty, ČSSD opět čtyři, komunisté a KDU-ČSL 3,5, Trikolóra a Přísaha 2,5 procenta. Analýza ukazuje, že koalice SPOLU si stále udržuje přízeň voličů jednotlivých stran, jiné je to u koalice Pirátů a Starostů. Téměř třetina voličů Starostů by podle tohoto průzkumu koalici s Piráty nepodpořila.

Volební preference ke konci listopadu změřila i agentura SANEP. Pořadí stran je stejné jako u Kantaru, jen se liší procenta. ANO 27,6, ODS 14,1, Starostové 10,7, SPD 9,9 procenta, Piráti 7,6, TOP 09 6,2. Jedinou výraznou změnou je, že v tomto průzkumu se ČSSD vyšplhala na 5,1 procenta, a překročila tak hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny. KDU-ČSL má 4,3, KSČM 3,8 a Přísaha 3,2.

Pořadí se tedy příliš nezměnilo, což asi měsíc po volbách není příliš překvapením, zvláště když se ještě nevyměnily vlády. „Překvapení to není. Funguje ještě jistá setrvačnost po volbách. Navíc teď se ještě voliči skutečně nemají podle čeho rozhodovat, protože Babišova vláda, respektive hnutí ANO, nejede po volbách na plný plyn a stejně tak ještě nejedou na plný plyn strany vznikající vládní koalice. Takže ani podle výkonů politických stran se teď dost dobře rozhodovat nedá,“ zkonstatoval politolog Lukáš Jelínek.

Starostové se chovají předvídatelněji než Piráti

Starostové v obou průzkumech porážejí Piráty – 13 : 8 u Kantaru a 10,7 : 7,6 u SANEP, takže se ukazuje, že jejich podpora je větší než kolegů z koalice, ale zase ne tak velká, jak to vyšlo ve volbách. „Podle mé hypotézy mají Starostové potenciál získávat hlasy z nejrůznějších stran. Můžou je podporovat nejen ti, kteří volili koalici Pirátů a Starostů, ale třeba i příznivci jiných stran, kterým přijde, že se Starostové chovají konzistentněji, předvídatelněji než Piráti, že působí jako celkem spolehlivá politická strana. Zatímco Piráti podle mě dokážou v tuto chvíli od sebe odhánět nejenom některé ze svých tradičních voličů, kteří mají pocit, že jsou slabí, neviditelní, nezajímaví. Ale odhánějí i ty, kteří hledají nějakou novou stranu, kterou by podpořili. Sledujeme u Pirátů nejrůznější pnutí, vnitřní kritiku a spory, odchody ze strany. To jsou logicky věci, které se musejí odrážet na tom, že Piráti soustavně slábnou a podle mě slábnout budou,“ předpověděl.

Zatímco u koalice SPOLU jsou její voliči spokojeni se složením koalice, třetina voličů Starostů už podle Kantaru nechce koalici s Piráty. O voličích Pirátů se nezmiňují, ale lze předpokládat, že to bude podobné. Dá se očekávat pokračování předvolebních koalic? Asi u jedné ano a u druhé ne. „Samozřejmě. SPOLU zkouší předvolební koalici v řadě míst i v komunálních a senátních volbách a budou se snažit tyto tři strany i nadále spolupracovat, jak jen to půjde, než vznikne třeba někde rozkol v členské základně. Zatím se neměly o co pohádat, takže vůle spolupracovat u těchto stran bude poměrně silná. Podle mě to souvisí s tím, jak příznivě je hodnocený Petr Fiala i u voličů lidovců a TOP 09,“ konstatoval.