Pocit strachu, Armagedon, připomínka druhé světové války či Černobylu. Po Zemanovu výprasku komisaři OSN přišel další

„Vnímal jsem pořad jako průběžnou bilanci postojů prezidenta republiky, hlavně cennou popularizaci pro Miloše Zemana silných témat, ve kterých vyniká, jsou u veřejnosti široce oblíbená a získává díky nim preference. A to je jak otázka přistěhovalectví a zahraničněpolitické agendy s tím spojené, tak téma česko-norských rodin odvíjejících se od kauzy Michalákových. To bylo pro něj stěžejní. Další, méně populární agenda, byla relativně odsunuta na samotný závěr diskuzního pořadu,“ objasnil politolog Jan Kubáček vystoupení prezidenta Miloše Zemana v nedělním pořadu Partie. Prezident byl jediným hostem moderátorky Terezie Kašpařovské.

Hrozí, že se migrační vlna přelije k nám

V úvodu se rozebírala aktuální prezidentova návštěva Jihomoravského kraje a s tím spojená tři témata. Pančování vína, respektive jak mu čelit. Dalším tématem, které trápilo hlavně tuto část republiky v roce 2015, je sucho. Podle Zemana „je zapotřebí změnit systém ochrany vody v krajině“ a ve hře je stále kanál Dunaj–Labe–Odra. Posledním tématem, které chce na jižní Moravě s hejtmanem Michalem Haškem (ČSSD) řešit, je ochrana našich hranic. „Hrozí nebezpečí, že se migrační vlna dříve nebo později přelije z Rakouska k nám. Na povodeň se také připravujete dříve, než přijde,“ řekl Zeman.

Pasáž týkající se ochrany hranic zapůsobila nejsilnějším dojmem na Jana Kubáčka. „Nasazení armády a policie, kdy toto téma spojil s děním v sousedním Rakousku a s uzavíráním hranic dalších států Evropské unie. To byl nový nosný rozměr,“ zhodnotil pro ParlamentníListy.cz politolog.

Evropská pohraniční stráž – 1500 příslušníků je málo

Zeman k tomuto řekl: „Schengen bychom měli zachovat. Na druhé straně jediným řešením, kromě národní obrany, policie a armády na hranicích, je vytvoření skutečně efektivní ochrany vnější hranice Evropské unie. A tady mám celou řadu konkrétních výhrad.“ Plně podpořil myšlenku evropské pohraniční stráže. „Ale připadá mi komické, pokud tato stráž má mít 1500 příslušníků. Kdyby každá členská země Evropské unie dodala pouhých 500 vojáků, tak jich máte 14 tisíc a s tím se už dá něco dělat. Tisíc pět set vojáků je operetní armáda. A druhá námitka je, že vše trvá hrozně dlouho,“ podotkl Zeman.

„Prezident Zeman se několikrát nechal slyšet, že by se na hranicích měli využít vojáci NATO. Což mi přišlo zvláštní, protože ne všechny unijní státy jsou členy Severoatlantické aliance. Teď se poprvé NATO vytratilo a začal mluvit o tom, nechť si to Evropská unie řeší sama skrze nejlépe rovnoměrnou aktivitou členských zemí Unie. Jednotlivé státy nejsou stejně velké, stejně lidnaté a bohaté. Zajímavé tedy je, že volá po symbolice, která půjde ze všech členských zemí stejně a v jednotném počtu a bude mít přesah k hranicím. Tato iniciativa není podle mě náhlá, ale předjednávaná. Možná to bude jeden ze scénářů využít specializované visegrádské vojenské síly, či vojenské síly Beneluxu a tak dále. O tomhle tématu asi ještě uslyšíme více,“ domnívá se Jan Kubáček. „Má to přesah, jak řešit ochranu hranic a nejít nezbytně cestou plotů, nebo nějakých předpolí v destabilizovaných státech typu Libye, Sýrie a Iráku a dalo by se pokračovat,“ doplnil.

Unikátní návrh prezidentské mezinárodní dohody

„Zajímavým tématem bylo i v souvislosti s nátlakovým silovým řešením kauzy Michalákových, když Zeman vzpomenul svoji unikátní iniciativu, a to i v porovnání s Václavem Havlem a Václavem Klausem. Zvažuje, že by sám využil jako určitý nátlak na vládu i do zahraničí iniciování prezidentského návrhu mezinárodní dohody. Bude zajímavé ji sledovat i dál. Jestli to je nějaký Trojský kůň zatlačit účinněji, viditelněji na ministerstvo zahraničí a premiéra, nebo je to vážně míněná iniciativa. A jaký bude k ní postoj ústavních právníků, Ústavního soudu. Zda tato kompetence prezidentu republiky přísluší, či ne,“ upozornil Kubáček s tím, že všechny své prezidentské iniciativy ohledně mezinárodních dohod řešili Václavové Havel a Klaus skrze své spřízněné politiky v Poslanecké sněmovně či Senátu, ale nikdy nevzešly z pera českého prezidenta. „Jde o precedent, o jistý model sofistikovaného nátlaku prezidenta republiky na další tuzemské partnery a vzdáleně i vůči zahraničním partnerům,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Kubáček.

Musíme hledat způsoby, jak děti dostat zpátky

Zeman v Partii sdělil: „Meritum věci není, že si budeme stěžovat na odebírání dětí. Ale že budeme hledat cesty, jak ty děti dostat zpátky. Jestliže to nejde silou, jde to ještě větší silou,“ a navrhl tři opatření. Odvolat norského velvyslance na konzultace, větší pomoc české vlády a třetí věc, kterou již ohodnotil Kubáček a sám Zeman ji v pořadu označil za velmi provokativní. „Při tvůrčím vnímání Ústavy jsme zjistili, že prezident může sjednávat mezinárodní smlouvy. A já mám díky návrhu, za který vděčím jedné politické straně, už na stole připravený návrh mezinárodní smlouvy mezi ČR a Norským královstvím. Nicméně, myslím si, že bude dobré ho projednat,“ prozradil prezident Zeman.

Idiotský projekt naivní jako bolševická propaganda

Velmi příkře pak ohodnotil Zeman projekt vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Jde o komiksy, které by měly jít do škol a jejich cílem je poukazovat na nutnost solidarity s uprchlíky. Což Zeman okomentoval slovy, že jde o idiotský projekt. „Je to stejně naivní jako bolševická propaganda. Svým způsobem zjednodušuje situaci,“ vysvětlil Zeman.

„Když jsem ho četl před pár dny, tak jsem si říkal, že jde o hodně neortodoxní divoký nápad. Pro řadu rodičů a zejména pro starší ročníky to může být nepříjemná vzpomínka. Protože tak trošku to připomíná zkušenost druhé světové války, do toho míchá prožitek pro některé z Černobylu. Nemluvě o tom, že některým to může přidat na strachu k jaderné energetice dnes. Namísto toho, aby problém vysvětloval v nějaké šíři a dával do souvislostí, tak ve výsledku vede k vyvolávání nějakého poplašného stavu, nejistoty a zasévání strachu ve společnosti,“ přidal se k prezidentovu negativnímu hodnocení Kubáček.

Zeman vrátil v hrubém zrnu netaktní políček

„Celkem tedy tomuto prezidentovu argumentu rozumím. Byl vyhrocenější, což byl ale záměr. Jednak z důvodu toho, aby toto téma přitahovalo, citovalo se a vyvolalo zájem. A aby trochu vrátil netaktní políček, který předtím použil vysoký komisař OSN pro uprchlíky. Na hrubou díru hrubou záplatu. V podobném hrubém zrnu se mu vrátil od prezidenta Zemana,“ uvádí politolog. Pro připomenutí – vysoký komisař OSN pro uprchlíky, jordánský diplomat Zajd Raad, kritizoval vloni v říjnu prezidenta Zemana za jeho xenofoxní výroky.

Solidarita lidí se nevyvolává tím, že je vyplašíte

Kromě toho má však projekt, jehož součástí je komiks a film, podle Kubáčka opravdu nestandardní námět. „Pracuje se strachem a s vyvoláváním pocitu nějakého Armagedonu. Je dokázáno, že solidarita lidí se nevyvolává tím, že je vyplašíte stejným prožitkem. Ale tím, že mnohé věci vysvětlíte a hodně se o nich bavíte,“ zdůraznil Jan Kubáček. Kampaň byla vytvořena podle švédského vzoru. Jde o komiks a film o cestě afghánského chlapce a kurdské dívky do Švédska. Další film (na něž poukazuje Kubáček) nabízí fiktivní příběh, kdy po jaderné havárii musí deset milionů Čechů opustit svou vlast. Přesidlují se do smýšlené asijské země, kde jejich příchod vyvolává protesty.

Do českých škol ale zřejmě komiksy nepůjdou, protože ministryně školství Valachová se od nich distancovala s tím, že zbytečně straší děti.