Mění se postoj „velkých“ hráčů EU k zemím Visegrádu s tím, jak západní státy postupně zpřísňují přístup k migraci?

Postoj vůči migrační krizi se v rámci Německa mění a odmítavější přístup, jaký zastávají státy Visegrádské čtyřky, začíná být více přítomen i na politické scéně starých členských zemí. V důsledku toho se opatrně zlepší i vztah k zemím V4. Neřeknou sice, že státy V4 měly pravdu, ale v samotném Německu převládá názor, že je migraci třeba omezit a mít pod kontrolou její vlnu. Samozřejmě lze předpokládat, že nebudou kritizovat Českou republiku nebo Maďarsko za jejich postoj, který měly na podzim. Lze předpokládat, že se kritika starších zemí EU směrem k nám – např. za dědictví komunismu nebo zaostalost – omezí.

Pokud jde o samotné Německo, dá se očekávat, že zaujme postoj podobný tomu, jaký mají země V4, tedy že bude nutné omezit migrační příliv, protože Německo již není schopné absorbovat větší počet dalších migrantů. Svědčí o tom i události ze Silvestra a důsledkem bude zpřísnění politiky vůči migrantům.

Jaká je obecně pozice V4 v EU a vztahu uvnitř Visegrádu?

Myslím, že pokud bude V4 něco řešit, bude to postoj EU k migrační krizi. Státy V4 se budou snažit držet svůj postoj, jaký hájí už dlouho – tedy prosazovat zvýšení kontroly vnějších hranic apod. Pokud jde o vnitřní situaci, nepředpokládám, že by například záležitost s polským ústavním soudem nějak ovlivnila vztahy uvnitř V4. Snaha hájit společnou politiku k imigraci je silnější než obava o stav demokracie v Polsku.

Je ohrožena politická kariéra Angely Merkelové, která ještě nedávno hájila mnohem otevřenější postoj vůči migraci?

Merkelová i její CDU v preferencích ztrácejí, míru ztráty je ale těžko nyní přesně odhadovat. Každopádně je ale nad její příští kariérou otazník, protože bude muset ve své straně položit otázku, zda je schopna vyhrát volby. Zatím to vypadá, že není, a je možné, že migrační krize bude opravdu znamenat konec její kariéry. Nerad bych ale předbíhal, Angela Merkelová ještě může zaujmout postoje, které její politiku obhájí.

Německo svůj vstřícný přístup k migraci odvozuje i z toho, že jeho ekonomika v minulosti s migrací úspěšně pracovala. Dají se srovnávat zkušenosti s postupným příchodem ekonomických migrantů během desítek let se současnou uprchlickou vlnou?

Obrovský rozdíl je v tom, že předchozí migrace byla velmi pozvolná, kdežto teď dorazila vlna, která má svým způsobem charakter humanitární krize. Je velký rozdíl mezi tím postupně přijímat tisíce nebo desetitisíce migrantů a integrovat za rok milion lidí. Recepty z minulosti zde nelze uplatnit, protože byly nastavené na přijímání lidí ve slabším toku. Je to bezprecedentní situace.

Během loňského roku se mluvilo o různých opatřeních na hranicích – měly být potápěny lodě pašeráků, měla se zvýšit ostraha pobřeží v Itálii a Řecku, zatím se o tom ale jen mluvilo… Jak je hodnotíte a začne letos regulace migrační vlny fungovat?

V tom jsem skeptický, jediná věc, která by mohla přispět k tomu, že by opatření mohla začít fungovat, je fakt, že už se všichni zúčastnění shodují na tom, že vlnu již nelze zvládat a je nutné nějak zasáhnout. Migrační krize ohrožuje Schengen i EU a pocit ohrožení by u politických stran mohl přispět k tomu, že přijmou účinnější opatření, aby byla migrační vlna oslabena. Zcela ji ale určitě nezastaví.

Co říkáte na plán na utěsnění bulharsko-řecké a makedonsko-řecké hranice?

To je logické řešené situace, pokud Řecko jako hraniční stát nefunguje při ochraně vnější hranice unie, tlak na řecké politiky a úřady nefunguje, je jediným opatřením posunout hranici směrem k nám. Pokud Řecko neplní funkci hraničního státu, může být opatřením i jeho vyloučení ze Schengenu. Nevím sice, jak by to mělo být formálně realizováno, ale tady půjde spíš o faktické vyloučení – pokud se za Řeckem hranice utěsní.

Není popřením schengenských principů už to, že se mezi jednotlivými státy zpřísňuje režim na vnitřních hranicích?

Pokud jde o pohyb osob, které už jsou v Evropě, schengenský mechanismus umožňuje dočasně hranice uzavřít, aniž by to znamenalo jeho konec jako takový. Loni tento mechanismus některé státy uplatnily a to bude zřejmě i postup do budoucna. Nemyslím, že by to znamenalo rozklad schengenského systému, klíčová pro jeho přežití bude schopnost chránit vnější hranice a zamezení přístupu dalších velkých počtů lidí zvenčí EU.

Ožehavou otázkou uvnitř EU se loni staly kvóty na přijímání uprchlíků. Jaká je budoucnost tohoto plánu?

Zatím kvóty nefungují vůbec, celý jejich mechanismus nefunguje a asi těžko někdo o něm nastolí další debatu. Nepředpokládám tedy, že by se EU znovu snažila protlačit kvóty, a pokud by k tomu došlo, tak jen v kombinaci s ráznými opatřeními k utěsnění hranic. Lze si pak představit situaci, že i Česká republika bude souhlasit s kvótami a půjde už jen o řešení toho, kam umístit uprchlíky. Opakované nanesení agendy kvót v dohledné době ale podle mne nehrozí.

Jak hodnotíte postup české vlády v řešení otázek imigrační krize?

Na české politické scéně se skoro všichni politici snaží voličům předvést, že jsou tvrdě proti kvótám, proti imigraci apod. To je ale jen vnitropolitická záležitost, na mezinárodní úrovni by se dal odmítavý postoj kvótám, kterým jsme stejně nezabránili, zpochybnit. Možná by pak bylo lepší některé věci prosazovat v koordinaci v rámci EU, náš odmítavý postoj stejně k ničemu nebyl. Pokud má být migrační krize zvládnutá, pak jedině tak, že to udělá EU jako celek. A jestliže se tedy některý český politik holedbá, že došlo na jeho slova ohledně kvót, je to krátkozraké. Je to totiž postroj, který může přispět k dezintegraci EU jako takové, a sama Česká republika si s migrační vlnou neporadí. Postoj české vlády bych tedy na školské stupnici oznámkoval trojkou. Měla sice pravdu, že kvóty nic neřeší, ale prosazovat tento postoj měla diplomaticky obratněji.

V souvislosti s příštím vývojem se objevuje řada katastrofických vizí a černých předpovědí. Hrozí jejich naplnění?

To samozřejmě hrozí. Moudřejší budeme už na jaře, až uvidíme, jak se vyvíjí situace na Blízkém východě a jestli se migrační vlna obnoví v plné síle. Jestli se do Evropy budou valit miliony lidí a Evropa je nedokáže integrovat, může to vést až k rozklížení Evropské unie. Nebezpečí není jen v migrační vlně jako takové, ale v tom, že se pod jejím vlivem evropské státy rozhádají a nedojdou k žádnému řešení. A kromě migrační vlny o budoucnosti EU rozhodně i britský postoj a výsledek referenda o setrvání v unii. Pokud Britové EU opustí, bude to znamenat její oslabení. Situace je vážná a potenciálně nebezpečná.

• Další názory v rubrice Politologové