Sněmovna podle Justa má možnosti, jak prezidentovi v jeho plánech zabránit. „Tendence prezidenta posunout systém k poloprezidencialismu v jeho dosavadním jednání patrný je. Páky jsou, ale obávám se, že minimálně některé politické strany, ve snaze nepoštvat si hlavu státu proti sobě, se k nim příliš nebudou mít. Již jsem ale zaznamenal návrh na novelu Ústavy, jejímž cílem by mělo být jisté oslabení prezidenta, což je jedna z cest, jak prezidenta svázat.“

Neporušil Ústavu, ale základní mechanismus systému

Připomíná ale, že v naší minulosti měly hlavy státu velmi často tendenci k rozšiřování svých pravomocí. „Postavení hlavy státu je u nás již od dob tzv. první republiky velmi silné. A to i přesto, že jsme se z hlediska ústavního vymezení vládního systému vždy pohybovali v mezích parlamentního režimu. Sílu úřadu dodal už T. G. Masaryk, který využíval svého neformálního vlivu k ovlivňování každodenního chodu české politiky mnohem více než jen v oblastech vymezených mu Ústavou. I Masaryk měl tendenci posilovat svůj vliv například na politické strany či na sestavování vlád,“ říká politolog.

Má jisté pochybnosti o tom, zda Zemanovo řešení povede ke stabilizaci politické scény a vyřešení krize. „Ústavu jako takovou neporušil, protože ta mu nepřikazuje, koho musí jmenovat premiérem. Zajisté ale porušil základní mechanismus, na němž stojí každý parlamentní režim, a sice, že vláda vychází z většiny v zákonodárném sboru.  Takže je otázka, zda prezidentův krok nakonec povede nebo nepovede k vyřešení politické krize.“

Neměňme Ústavu překotně, vyzývá Just

V obecné rovině nicméně poloprezidentský systém nevnímá negativně. „Poloprezidentský režim není sám o sobě špatný režim, ale musí mít oporu v Ústavě, musí být funkční a politická scéna musí být dostatečně vyzrálá a umět v něm fungovat tak, aby systém nebyl nestabilizující, ale naopak stabilizující.“ To se nepovedlo například v Německu za Výmarské republiky či v Polsku v 90. letech.

Just varuje před překotnými a nepromyšlenými změnami Ústavy. „Pokud už by se tedy Ústava pro nějaké změny otevírala, tak bych na prvním místě před všemi jinými změnami navrhoval zavedení institutu konstruktivního vyslovení nedůvěry. Vrátil bych rovněž nepřímou volbu prezidenta, ale ne do té původní podoby. Navrhoval bych zapojení i jiných struktur než jen obou komor Parlamentu, jak tomu bylo ještě v roce 2008. Dokázal bych si představit rozšíření volitelského kolegia například o zástupce krajů. Tím by vzniklo větší těleso, které by nebylo snadno ovlivnitelné,“ dodává.