Spekuluje se sice o menšinové vládě ANO s podporou komunistů a SPD, ale Andreji Babišovi se do toho asi nechce. Ve středu pohrozil předčasnými volbami. „Možná přijdeme po druhém pokusu a řekneme: No tak fajn, tak když to nefunguje, tak pojďme na předčasné volby. V říjnu s komunálem ušetříme, vážení,“ řekl. Myslí to vážně, nebo je to jeho tlak na ODS, případně na ČSSD či na KDU-ČSL, aby jeho vládu nějakým způsobem podpořily?

Je to jednoznačně na ně tlak, aby – pokud nechtějí kývnout na první pokus – neotálely a neprodlužovaly politikaření v čase druhého pokusu sestavování vlády. Je to i z toho titulu, že Andrej Babiš nechce vytvářet úplně koalici mouřenínů, tedy vládu postavenou na podpoře komunistů a Okamury, protože je tam trojí „ale“.

První, zásadní, je zahraničněpolitická pověst. Andrej Babiš chce být aktivní na půdě Evropské unie, je velký příjemce evropských dotací, a to vše se může zkomplikovat a zkřížit.

Druhý argument je, že když bude závislý jen na komunistech a Okamurovi, je velmi vydíratelný. Dostává se pod obrovský tlak. Hrozí mu v tom případě, že tu výhodu si bude odnášet jen Tomio Okamura. V řadě věcí bude slovně radikálnější, bude honit vládu, říkat – chtěl jsem víc a jak to, že nejsou už připravené ty a ty zákony. Dostával by tak pod tlak Andreje Babiše. Začali by bojovat o stejné voličstvo. Babiš by z pohledu Okamury byl méně radikální, nebyl by tak rychlý a aktivní. Tomio Okamura by využíval toho, že je potřebný pro vládu, ale zároveň by využíval i toho, že je mimo vládu. Neboli by tak trochu kopíroval Andreje Babiše v předchozím období. Andrej Babiš nechce být Bohuslavem Sobotkou v nové vládě.

Třetím argumentem pro Andreje Babiše je to, že by pro něj bylo nejatraktivnější vybírat z osmi, respektive ze sedmi dalších partnerů. Myslím, že z principu chce nechat v izolaci TOP 09 a Miroslava Kalouska, aby měl toho arciďábla v podobě Miroslava Kalouska. Zároveň by neriskoval případnou spolupráci s ním, což by mu vyčetli voliči, že je mu Kalousek dobrý, když jde o vliv, moc a funkce. A také je pro něj dobrá izolace TOP 09, aby ukázal lidovcům, Starostům, občanským a sociálním demokratům – podívejte, jak to vypadá, když je někdo v nelibosti Andreje Babiše. Právě proto potřebuje mnohem širší vějíř partnerů, aby se nedostal pod tlak na jedné straně od Okamury a mohl si vybírat ze sedmi případných občasných partnerů.

Proto mimochodem dnes taková relativně gesta, bezproblémovost jmenování vedení výborů. Komunisté získali dva. Dokázal, že umí oceňovat podpůrné partnery, zároveň ale tím ukázal i vůči ostatním, že není tak zlý, není mstivý a je připraven k dalšímu jednání. Babiš to má rozehrané jako šachista, má několik scénářů. Je pro něj klíčové si zbytečně nezavírat dveře. Proto se snaží udržet co nejvíce potenciálních koaličních partnerů – ať skrytých nebo otevřených – stále ve hře.   

Jak by vlastně případné předčasné volby na podzim příštího roku asi dopadly pro dnes opoziční strany?

Pravděpodobně by tratily. Andrej Babiš by to totiž umně otočil a říkal by – podívejte, jak naše politické strany politikaří, jak mi nedaly šanci, jak mi znemožnily vést vládu. Dá se očekávat, že by se do Sněmovny nemuseli dostat lidovci, Starostové ani TOP 09, výrazně oslabit by mohli sociální demokraté i komunisté. S velkou pravděpodobností by všichni oslabili – s otazníkem u ODS –, posílil by Andrej Babiš. Už jenom z toho prostého důvodu, že na volby má peníze. Má i vůli a mobilizaci. Ve všech dalších volbách Andrej Babiš v situaci, kdy on bude jako ten obklíčený, kterému nedali šanci vládnout, může zase jenom posílit. Proto si velice dobře uvědomuje, jak je chytré vytahovat symboliku předčasných voleb společně s komunálními a senátními. Ostatní se totiž zaleknou. To poslední, co by chtěli, je, aby se hnutí ANO zastabilizovalo na komunální, regionální úrovni. Pro mnohé strany by to mohla být slavičí píseň, něco naprosto fatálního. Když by na regionální úrovni ztratily.

Proto Babiš tak vědomě pracuje s předčasnými volbami, protože ví, že veřejnost nevítá předčasné volby, nemá ráda mimořádné scénáře, není nakloněna tomu, že by se v uvozovkách musely zase vyhazovat stamilionové částky na opakování voleb. Zároveň je to ale také velké varování politikům – ale já bych na tom přátelé mohl vydělat. Nejenže bych posílil ve Sněmovně, ale mohl bych si odnést ještě více starostů či primátorů i nějaké senátory. To je pro ně velmi vážná hrozba, protože teď si uvědomují, že všechny změny ústavního charakteru jsou blokovány Senátem a neprojdou Andreji Babišovi. Ve chvíli, kdy by v Senátu posílil, může být jeho politika mnohem volnější.

Kromě předčasných voleb má ale Babiš v zásobě i další možnosti. Erik Best říká, že Babiš může ostatní strany tlačit tím, že jim odstřihne všechny funkce ve státních firmách. Může je však strašit i tím, že půjde do koalice s komunisty a s Okamurou. Což například David Klimeš okomentoval v HN: „Je nejvyšší čas, aby demokraté pochopili svůj tragický osud – trestem za to, že tak zbytečně výrazně prohráli volby, není samotná porážka v říjnu. Ale to, že v zájmu republiky budou muset zabránit vládě Babiše s extremisty tím, že sami podpoří vládu s nenáviděným ANO.“ Takže je tu nakonec tlak i od těch, kteří Babiše zrovna nemusejí...

Je to tak a bude to tím silnější, čím později se bude ustavovat vláda, čím to okolo ní bude komplikovanější. Dá se očekávat, že za chvilku začnou přibývat zahraničněpolitické hlasy, že by bylo dobré, aby Česká republika byla stabilní, aby měla jasnou vládu a vědělo se, s kým se dá jednat. Zatím se taktně mlčí, neb Berlín má problémy obdobné.Těch argumentů ale bude přibývat. Schválení státního rozpočtu, řešení otázky e-receptů, některých zákonů.

Od těch politiků, když jejich argumenty jsou jenom personální – tak jsou slabé. Do tohoto klinče se právě dostala antibabišovská opozice. Tím, jak to staví jen na Andreji Babišovi, automaticky tahá za slabší konec provazu. Kdyby to byly otázky programové – jakoby zásadní pro veřejnost –, tak je debata úplně jiná. Tím, že je to stále Andrej Babiš, Andrej Babiš, tak mnozí mávají rukou a říkají – no dobře, ale vyhrál volby, dostal silný mandát. Ať prokáže, jestli na to má, nebo nemá. V momentě, kdy se mu nebude dařit, tak se veřejné mínění okamžitě začne otáčet. Ale do doby, kdy si to neozkouší, tak ty příležitosti jsou otevřené. Tím, jak argumentují jenom slovy, že Babiš je problém, se dostávají do klinče, do defenzivy.

Mnozí totiž namítají, že republika má mnohem zásadnější témata, která jsou k řešení a která jsou důležitá. Tam se hraje hra, kdo první kývne.