„Snažil jsem si vzpomenout, v dnešních aktualitách, na něco pozitivního a musím se přiznat, že to byla jen hra Karoliny Muchové na Rolland Garros v Paříži. Jednak její bitva s běloruskou Arynou Sabalenko v nebývalé hře na tři vyrovnané sety, jednak vzápětí její finálové utkání se světovou jedničkou Polkou Igou Świtaek,“ začíná dnešní Rozjezd sportovně politolog Zdeněk Zbořil. „Ve finále sice nezvítězila, ale ukázala snad velké části tenisového světa, že se tenis nehraje jen stylem bum, bum, bác. Že je to krásná hra, kterou nehrají jen přerostlí svalovci, a která se hraje také hlavou,“ dodal.

A přidává i další úvahu: „Zejména, ten náš netenisový, ale i politický svět by se mohl od této mladé dámy naučit, co to je rozumět své profesi, dělat ji pro svoje potěšení a radost přihlížejících. Ale hlavně umět také hrát tenis fair play. V době, kdy se svět přetahuje o prvenství, koho dřív obelhat, pozabíjet a podvádět v cizím zájmu, je to nastavené zrcadlo, ve kterém se málokdo z mocných rád uvidí.“

„Chtěl jsem původně něco říct o událostech na Ukrajině a okolo ní, nebo o těch, kteří zase po skoro století chtějí dobývat Dálný východ nebo Indický Pacifik, ale zdálo by se mi to jako znesvěcení chování někoho, kdo ještě do tohoto světa záští a nenávisti nepatří. To tenisové drama by si mohli zapamatovat i někteří čeští politici, kteří dávno zapomněli, že i jejich profese se bez morálky a umění chovat se dělat nedá,“ uvažuje Zbořil.

Jednání o důchodech provázela někdy až ignorace

V Poslanecké sněmovně byl koncem týdne projednáván vládní návrh na zpomalení valorizace penzí a zpřísnění podmínek pro odchod do předčasného důchodu.

„To pozitivní, co se mi na sporech a klopotné diskusi zdá důležité, je, že se diskuse o státním rozpočtu vede sice nepříliš poctivě, možná i proti vůli jejích účastníků, i když jsem si vědom, že většina jich se snaží skrývat své skutečné úmysly. Ale už se dostalo na veřejnost příliš mnoho dat, aby si někdo z mocných mohl říct, že to pro něj tentokrát zase dopadne dobře. Konečně ‚mluvení o rozpočtu‘ by mělo být hlavní parlamentní činností prezentovanou před veřejností vždy a za všech okolností,“ uvedl politolog.

„Tady končí můj optimismus, protože z dosud publikovaných diskusí, sporů a nápadů se zdá, že diskuse se na parlamentní půdě, mezi členy vlády a ostatních vysokých státních autorit, účastní lidé postrádající přesvědčení, že právě oni slouží občanům. A nejsou ve svých úřadech proto, aby něco jen nařizovali a kázali, co mají občané dělat. Tak dlouho už víme, že demokracie je vláda lidu, s lidem a pro lid, abychom mohli alespoň ukázat na toho, kdo si to nemyslí a kdo tak nekoná,“ dodal.

Snad jen na posledním místě, ale nikoliv na místě nejméně důležitém, si politolog všiml omezeného zájmu. „Někdy až ignorance lidí, kteří jsou ve věku, že se jich ty dnes projednávané změny budou týkat. A kteří netuší, že i ta současná vládní garnitura tady není navěky, ačkoliv se někdy zdá, že její rozhodnutí jsou taková, že si o sobě a svých úřadech myslí něco jako o věčnosti. Natož aby je napadlo, že není daleko doba, kdy budou muset skládat účty, a že zatím ještě neznámá ruka píše na zdi jejich chrámů Mene, mene tekel ufarsín,“ popsal Zbořil.

Pozornost bych věnoval projevům soudržnosti koalice

Před námi je politicky horký týden. Před poslanci promluví v úterý prezident Petr Pavel. Sněmovna bude také dál projednávat zpřísnění ustanovení zákona o střetu zájmů, známého jako tzv. lex Babiš. K reformě migračních pravidel Evropské unie se poslanci mimořádně sejdou ve středu odpoledne. Celý týden je nabitý programem k zásadním otázkám.

„Tak zvaný podstatný střet se asi bude zdát veřejnosti nepodstatným. Zejména proto, že díky zastoupení zájmových politických sdružení v Poslanecké sněmovně, Senátu a na Hradě je rozhodnuto předem a skoro o všem. Jediné nebezpečí hrozí, když si někdo uvědomí, že za svoje dnešní rozhodnutí s projekcí do vzdálené budoucnosti bude nejen posuzován, ale třeba i souzen a odsouzen,“ podotýká Zbořil. „Dnes to ještě nevypadá jako reálné, ale možná že za několik týdnů nebo měsíců to bude zlověstnější. Pozornost bych proto doporučoval věnovat tomu, jakou nejen verbální soudržnost bude projevovat celá pětikoalice a zda v zájmu akce ‚Hledáme, kdo za to může?‘ nedojde k nějakým šumům. Tak tomu konečně bývalo za všech vlád v minulosti. Ať už menšinové, nebo většinové, s přeběhlíky a trafikanty, anebo jen té ze zvůle zvolené,“ dodal.

A jestli už má pětikoalice vlastně 109 členů? „Vlastně to ani pořádně nevím. Po předvolebním minipuči na Ostravsku, pan Vondrák, pokud se nemýlím, nebude členem poslaneckého klubu ANO, avšak mandátu se nevzdal a tvrdil, že bude hlasovat nezávisle. To sice známe už z minulosti, je to taková zvláštní póza, kterou známe už od Karla Poláčka – ‚Neříkám tak, ani tak, ale na moje slova dojde‘. Stále dosud tak oblíbená u zastupitelů všech úrovní,“ uvedl Zbořil. „Pokud by si v PS mysleli, že ta sto osmička je hotová, připomínáme jen, že by koalice měla přemluvit ještě nejméně dvanáct dalších, aby většina byla ústavní. Pak bychom snad už konečně mohli, jak si pan Lipavský dlouho přeje, vyhlásit válku nejen Ruské federaci, ale i kontinentální Číně a všem Rusům a Číňanům na celém světě,“ dodal.

Zbořil: Novému řediteli ČT bych přál všechno nejlepší

V uplynulém týdnu došlo ke změně na pozici ředitele České televize. Dosavadního šéfa Petra Dvořáka vystřídá Jan Souček, ředitel brněnského studia ČT, který se ujme mandátu 1. října.

„To si nedovolím komentovat, protože pan Souček vstupuje na minové pole petrifikované struktury, o které si mnoho lidí myslí, že by měla být jako nějaká přehrada vyhozena do povětří. Jistě neméně tolik občanů, voličů pohodlnějšího přihlížení, si myslí, že by se toho moc měnit nemělo a že ČT, která denně vysílá jen vaření, vraždění a lži, odpovídá jejich vkusu,“ uvedl Zbořil. „Zájem těch, kteří působí v zákulisí české politiky je setrvale nehybný a konečně ani ty peníze, které tečou tímto průtokovým ohřívačem od diváků po producenty není zanedbatelný. Panu novému řediteli bych přál všechno nejlepší. První jeho interview bylo rozumné, ale hned se mu dostalo ponaučení od pánů Wollnera a Železného, aby si moc nevyskakoval, že ‚na něho něco mají‘,“ dodal s tím, že můžeme doufat, aby by mu mohly pomáhat jeho brněnské zkušenosti. „Ale jak víme z Prahy, řeči se vedou, voda teče a grošíky rozhodují až v první řadě,“ podotkl.

ČSSD už byla sama darována?

ČSSD změnila vizuál na Sociální demokracii. O víkendu potvrdili delegáti na pozici předsedy Michala Šmardu. SOCDEM také odhlasovala, že nepřijme dary od firem, které porušují práva zaměstnanců, nebo které se podílejí na prohlubování ekologické krize.

„Sliby se slibují, blázni se radují, ale to, že se ČSSD vzdala historického pojmenování, svědčí o tom, podle mého názoru, že nejde jen o ekologii, práva zaměstnanců, ale hlavně o ty dary od firem. Konec konců, jsou tu ještě ty dluhy, ale i Lidový dům a lukrativní místo uprostřed Prahy. Možná že se za těmi slovy o nepřijímání darů neskrývá nic jiného, než že ČSSD už byla sama darována,“ uvažuje Zbořil. „To nové logo tuto stranu do náruče socialistické internacionály nedostane. S ním by se snad mohla tato staronová oprášená politická strana do Poslanecké sněmovny dostat, ale neumím si představit, kdo by byli její ideoví voliči. Spíš to dopadne jako se slavnými národními socialisty, kteří někomu rozprodali své velké nemovité majetky a odešli nepaměti do propasti. Asi i ti noví budou zatraceni, zkušenosti z odborářského fiaska to naznačují, a pokud má nějaký skrytý sponzor dost miliard, měl by si dát pozor, aby mu nezmizely jako jeho předchůdcům,“ dodal.

Povinná solidarita v rámci migrační reformy

Ministři členských zemí Evropské unie se ve čtvrtek večer dohodli na migrační reformě včetně povinné solidarity se zeměmi přetíženými žadateli o azyl.

„Řečeno s Angelou Merkelovou: My to zvládneme! Námezdní pracovní síly jsou třeba všude, armády, které chtějí táhnout na Východ – ať už na Rusa nebo na Číňana – také, a o změně demografického vzorce Evropy mluví už kdejaký dotovaný euronadšenec,“ uvedl politolog.
„Hezký je snad jen ten reklamní slogan ‚povinná solidarita‘, který nahrazuje ty omšelé ‚kvóty‘ a má tak trochu vojenský říz. Bude to sice solidarita, ale, myslím si, tak trochu na povel,“ dodal. 

V souvislosti s děním na Ukrajině v neděli publikovala ČTK informaci s tímto úvodem: „Po zničení hráze Kachovské přehrady na řece Dněpr přestává vtékat voda do Severokrymského kanálu, který je klíčový pro zásobování vodou Krymského poloostrova anektovaného Ruskem. Dnes o tom informuje britská vojenská rozvědka nebo ruskojazyčný servis BBC s odvoláním na uživatele sociálních sítí.“

„Asi to bude pravda, říkám s lehkou ironií, když už o tom informuje i britská rozvědka, nám tak dobře známá svými agenty 007, kteří devastovali vkus nejméně čtyř generací. Navíc tato informace dělá dojem, že si ‚Rusové‘ opravdu vyhodili do povětří zásobování ‚svého‘ Krymu, stejně jako před nedávnem zdroj svého bohatství přitékající v protisměru Nord Streamem 2,“ uvedl Zbořil. „Někde jsem četl zprávu z britského zdroje, jistě ne stoprocentně pravdivou, že 30 % anglických žáků a studentů nižšího a středního školství je negramotných. Nevím, zda je to pravda, ale vypadá to, že britští vojenští rozvědčíci a servis BBC pracují se stejným intelektuálním personálem. Konečně, už Neville Chamberlain v roce 1938, v době mnichovské krize, potvrdil Adolfu Hitlerovi a britským občanům, že nepůjde do války kvůli zemi někde ve střední Evropě, o které toho moc neví. Tentokrát snad ale někdo ve Velké Británii zaslechl, že v Praze se ví o zničení ‚Kachlovky‘, a že to bude něco, o čem toho moc nemusíme vědět. Hlavně, že je nám jasné, že to zase udělali ‚Rusáci‘. Takže komentář? Jen – Bože krále Karla III. chraň!“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.